Umělá sladidla místo cukru: Bezpečná pomoc, nebo skryté riziko pro organismus?

Aspartam nebo sukralóza na obalu potraviny dnes vyvolají více podezření než leckterý lék na předpis. Výzkumy však ukazují, že situace kolem umělých sladidel je výrazně méně dramatická, než jak ji líčí široká veřejnost.

Cukr je dnes globální problém, který se projevuje rostoucím počtem diabetiků a obézních. Proto spousta z nás sáhla po výrobcích se sladidly v naději, že si sladkou chuť dopřeje bez obav. Jenže pak přišly titulky o rakovině, trombóze a rozvrácené střevní mikroflóře. Výzkumy, na které se tyto zprávy odvolávají, jsou ale složitější a méně černobílé, než jak jsou často prezentovány.

Ne každá látka funguje úplně stejně

Pod pojmem umělá sladidla se skrývá pestrá skupina látek. Jsou tu přírodní, jako stévie nebo erythritol, cukrové alkoholy, jako xylitol a sorbitol, a syntetická, jako aspartam, sukralóza nebo acesulfam K. Každé funguje jinak a každé přináší něco trochu jiného, co se týče přínosů i toho, na co si dát pozor.

Z pohledu sladkosti jsou to propastné rozdíly

Aspartam je přibližně 200krát sladší než cukr, sukralóza dokonce 600krát. To v reálu znamená, že stačí zlomkové množství, aby byl výrobek výrazně sladký. FDA přitom pro každé sladidlo otestovala, kolik ho denně tělo bez problémů zvládne.

Výrobci limonád tohle vědí moc dobře, a zero verzí proto na pultech každým rokem přibývá. Kola je dobrým příkladem toho, jak to v praxi funguje. Etiketa zero verze koly uvádí hned tři sladidla najednou, a to cyklamát sodný, acesulfam K a aspartam. Kombinace není náhodná. Každé z nich má samostatně slabinu v podobě hořké nebo kovové doznívající chuti a vzájemná kombinace ji dobře schová.

Sama jsem si ale všimla, že právě tato doznívající chuť je věc, která mě u zero verzí občas odradí. Po některých sladidlech přichází nepříjemná koncovka a za ní zvláštní žízeň, na kterou jsem nebyla zvyklá. Paradoxně mi to ale pomohlo při odvykání od slazených limonád. Zero kola dala sladkou chuť, ne ale přesně tu, po které tělo touží, a tak mě postupně přesunula k čisté vodě, aniž bych to musela řešit ze dne na den silou vůle.

Kde výzkum nachází přínos i problém

Dvě obsáhlé vědecké práce, které prozkoumaly stovky studií z posledních třiceti let, dospěly k výsledkům, které nejsou ani katastrofické, ani bezstarostné. Při rozumném příjmu sladidla jako erythritol nebo stévie hladinu cukru v krvi ani inzulín prakticky nezvednou.

U zdravých dobrovolníků i pacientů s cukrovkou 2. typu erythritol krevní cukr neovlivnil, zatímco stejná dávka klasické glukózy ho dokázala nechat vyšplhat nahoru do třiceti minut. Stévie navíc v testech snížila výkyv cukru v krvi po jídle jak u zdravých dospělých, tak u diabetiků.

Co se týče váhy, aspartam oproti běžnému cukru pomohl obézním dobrovolníkům sníst celkově méně kalorií. Ve studiích zaměřených na hubnutí skupina s aspartamem zhubla výrazněji a dosaženou váhu si lépe udržela.

Kde se oprávněná opatrnost vyplatí

Jenže ne všechno vychází příznivě. Erythritol, oblíbený v dnešních „zdravých” produktech, se ve studii zveřejněné v časopise Nature Medicine v roce 2023 ukázal jako problematický při vyšším příjmu. Po požití 30 gramů erythritolu jeho hladina v krvi vyletěla tisícinásobně nad normál a takto vysoká zůstala déle než dva dny. Vědci zároveň zjistili, že při takových hodnotách se krevní destičky chovají jinak než obvykle, a to způsobem, který zvyšuje riziko sraženiny.

Francouzská studie NutriNet-Santé sledovala přes 102 000 dobrovolníků bezmála deset let. Rakovina prsu se u těch, kdo aspartam a acesulfam K pili nebo jedli pravidelně a ve větším množství, objevovala častěji. Vědci ale dodali, že to neznamená přímou příčinu. Ten, kdo každý den sáhne po dietní limonádě, pravděpodobně jí a pije celkově jinak, a tyhle návyky dohromady mohou hrát roli.

Sukralóza a acesulfam K při dlouhodobém nebo nadměrném příjmu narušují složení bakterií ve střevech. Pokusy na myších i data od dobrovolníků to naznačují, výsledky se ale liší podle toho, kolik a jak dlouho někdo sladidla přijímá. Při běžném příjmu jsou tyto změny minimální.

Proč si dát pozor v těhotenství

Ve dvou velkých výzkumech, dánském a norském, sledovali vědci desítky tisíc těhotných žen. Ty, které každý den pily nápoje se sladidly, rodily předčasně častěji. Acesulfam K navíc prochází do plodové vody i mateřského mléka.

Pokusy na zvířatech ukázaly, že mláďata vystavená tomuto sladidlu ještě před narozením měla v dospělosti jiné chuťové preference. Proč přesně, vědci zatím nevědí, ale výsledky jsou dost přesvědčivé na to, aby se v těhotenství vyplatilo být opatrná.

Rozumná volba místo strachu nebo naivity

Dávka dělá jed. Tato stará poučka platí pro kofein, alkohol i sladidla. Schválená sladidla v normálních množstvích zdravému dospělému zkrátka neublíží a pro diabetiky nebo ty, kdo omezují cukr, mohou být praktickým řešením. Rozumné je ale nesázet jen na jeden druh ve velkém, střídat různé typy, a pokud patříte mezi těhotné nebo máte problémy se srdcem, poradit se s lékařem.

Výzkum se vyvíjí a znalosti se zpřesňují. Co ale víme jistě, je to, že dělat ze sladidel obávané jedy je stejně nepřesné jako je považovat za náhradu za cokoli sladkého bez jediného rizika.

Zdroje: Autorský text, Studie: Chen, H.-P., Kao, Y., Lin, M.-W., Lee, C.-T., Wu, H.-T., & Kuo, H.-Y. (2025). Potential Effects of Low-Calorie Sweeteners on Human Health. PMID: 40944117; Studie: Hong, Q.-Y., Huang, Y., Yang, J., Su, L.-T., Dai, Z.-R., & Zhao, C.-F. (2025). Food sweeteners: Angels or clowns for human health?. PMID: 40190385