Podcasty si Češi oblíbili tak moc, že je poslouchají nejen doma, ale i v autě.
Zdroj: Freepik
Sluchátka v uších mám při práci, vaření i úklidu bytu. Podcasty se pro mě staly něčím víc než jen zvukovým pozadím, jsou to průvodci, kteří mě učí, inspirují a baví zároveň. Za poslední rok jsem si vytvořila seznam kanálů, které mi opravdu sedí a ke kterým se vracím, když potřebuju vypnout nebo se naopak něco dozvědět.
Úklid bytu nebo vaření večeře nepotřebuje plnou pozornost. Místo hudby mám v uších hlasy lidí, kteří rozumí zdraví, výživě nebo fotografii. Nejsem typ, co by si sedl a aktivně poslouchal podcast s poznámkovým blokem v ruce. Potřebuji dělat něco rukama, zatímco můj mozek vstřebává informace. Proto jsou pro mě podcasty ideální společník při rutinních činnostech, které jinak můžou být docela nudné.
Tohle je nejoblíbenější podcast, ke kterému se vracím nejčastěji. Petr Havlíček, Jirka Vacek a Tereza Fuková tvoří trojici, která dokáže probrat zdraví, výživu a cvičení způsobem, který není ani nudný, ani přehnaně vědecký. Petra Havlíčka si můžete pamatovat z pořadu Jste to, co jíte, kde radil lidem s Kateřinou Cajthamlovou.
Líbí se mi, že ti tři se dokážou přít, nesouhlasit a přitom zůstat přáteli. Díky tomu dostáváte různé pohledy na stejné téma a nemusíte slepě věřit jednomu názoru. Když vaříte večeři a zároveň se dozvídáte něco o výživě nebo tréninku, je to přesně ten typ obsahu, který hledám. Naučíte se něco užitečného a zároveň se u toho zasmějete.
Když chci víc detailů o výživě, pustím si Institut Moderní Výživy s Lukášem Roubíkem a Terezou Vágnerovou. Lukáše možná znáte z pořadu Tlouštíci na TV Prima, kde radil účastníkům s hubnutím. Ve starších epizodách tohoto podcastu účinkoval také Miloslav Šindelář, kterého jste mohli vidět v reality show Extrémní proměny jako výživového poradce.
Tenhle podcast je o něco serióznější než Fitness007, ale pořád srozumitelný a zajímavý. Hodí se hlavně, když už máte základní znalosti o výživě a chcete se dozvědět víc o konkrétních tématech. Poslouchám ho nejčastěji při práci u počítače, kdy můžu být víc soustředěná a vstřebávat složitější informace.
Martinu Markovou jsem objevila letos a musím říct, že její přístup mě opravdu baví. Najdete ji pod nickem MartinaCoach a zaměřuje se na ženy, které chtějí zdravě cvičit a jíst bez zbytečných diet a omezování. Ale co mě na ní nejvíc zaujalo, je to, jak aktivně vyvrací hoaxy kolem zdravého životního stylu.
Internet je plný nesmyslů o detoxikaci, zázračných dietách a cvicích, které vám údajně změní postavu za týden. Martina tohle všechno rozebírá a vysvětluje, proč to nefunguje a proč tomu nemáte věřit. Je to osvěžující a hodně potřebné, protože spousta lidí bohužel těmto nesmyslům věří a ztrácí čas i peníze na něco, co nefunguje. Hodně inspirativní a zajímavé.
Když nemám zrovna náladu na zdraví a výživu, přepnu na seberozvoj. Profil TrochuLepší nabízí přesně to, co potřebuju. Vezmou úspěšnou knihu o osobním rozvoji, práci nebo kariéře a během několika minut vám řeknou to nejpodstatnější. Není to o tom, že byste si knihu neměli přečíst celou, ale někdy prostě chcete rychlý přehled nebo se rozhodnout, jestli stojí za váš čas.
Tohle poslouchám hlavně když uklízím byt nebo skládám prádlo. Aktivity, které nevyžadují velkou koncentraci, ale přitom můj mozek vstřebává užitečné informace o produktivitě, komunikaci nebo time managementu. Tematicky se zaměřují nejen na rozvoj sebe sama, ale také na práci a kariéru.
Protože ráda fotím, poslouchám také kanály zaměřené na fotografii. FotoŠkoda, Irene Rudnyk, Julia Trotti a Lukáš Fronk mi dávají tipy, inspiraci a technické rady. Díky titulkám na YouTube konečně zvládám sledovat i zahraniční tvůrce, což je skvělé, protože se díky tomu dostanu k informacím od předních světových fotografů.
Tady nejde o podcast na pozadí při vaření. Video od fotografů obvykle potřebuje víc pozornosti, protože vám ukazují konkrétní techniky, nastavení nebo postupy při editaci. Proto je většinou sleduju večer, když mám chvíli klidu a můžu se plně soustředit.
Když si chci jen odpočinout a nepotřebuju se nic učit, pustím si Vojtu Kotka, Hype-Cast, progresstalk nebo 7 pádů Honzy Dědka. Tohle jsou podcasty, kde můžu prostě vypnout a bavit se. Není tam žádný tlak na učení nebo seberozvoj, jenom rozhovory, které mě zajímají a u kterých si odpočinu.
Většinou je poslouchám o víkendech, kdy nemám chuť na nic náročného, nebo večer před spaním, kdy už nechci vstřebávat nové informace. Je to taková moje forma relaxace, podobně jako jiní lidé sledují seriály nebo čtou beletrii.
Moje rutina s podcasty funguje už několik měsíců a nemůžu si představit, že bych se k ní nevrátila. Nicméně v tom nejsem sama, protože podle průzkumu si 63 % Čechů alespoň jednou měsíčně pustí podcast, ať už při práci, cestě domů, nebo prostě místo hudby.
Podcasty mi dávají svobodu dělat dvě věci najednou, aniž bych u toho musela sedět s očima přilepenýma na obrazovku. Můžu se pohybovat, dělat něco rukama, a přitom se vzdělávat nebo bavit. Právě tahle flexibilita dělá podcasty tak skvělým médiem pro lidi, kteří nemají čas jen tak sedět a poslouchat.
Zdroje: Český Rozhlas
