Červen 2026 a první košíky jsou plné. Kde houbaři sbírají křemenáče dříve než ostatní?

ČHMÚ vydal aktuální mapu pravděpodobnosti růstu hub a výsledek není žádná sláva. Přesto se v českých lesích něco děje. První nálezy jsou k vidění na sítích hrdých majitelů. Kdo zná terén lépe než mapu, má teď před ostatními houbaři solidní náskok.

Polovina června je za námi a lesy se probouzejí pomaleji, než by spousta houbařů chtěla. Mapa pravděpodobnosti růstu hub od ČHMÚ nezářila oranžovou ani před týdnem. Přesto se z terénu ozývají první zprávy o nálezech a ti, kdo vyrazili bez čekání na ideální podmínky, se vraceli s něčím v košíku. Sezona 2026 začala mírně, ale procházka v lese se vyplatí kdykoliv, i za cenu poloprázdného košíčku.

Mapa říká jedno, les říká druhé

Aktuální hodnocení vláhových podmínek od ČHMÚ ukazuje pro polovinu června 2026 střízlivý obrázek. Zelená barva, která houbaře rozjásá, na mapě dominantně nesvítí. Oranžové skvrny naděje se ale přece jen objevují, a to na místech, kde to zkušený houbař čekal.

Mapa je dobrý pomocník. Konečné slovo ale mají vždy les a počasí. Houby rostou tam, kde mají správný háj, dostatek vlhkosti v půdě a kde je les starý dost na to, aby si vybudoval fungující mykorhizní síť. Tohle žádná mapa neukáže.

Bříza je váš nejlepší průvodce lesem

Pokud nevíte, kam namířit kroky, hledejte břízy. Tahle nenápadná dřevina je mykorhizním partnerem hned několika druhů rodu Leccinum, tedy křemenáčů a kozáků. Kozák březový (Leccinum scabrum) a křemenáč březový (Leccinum versipelle) jsou na břízu přímo vázáni. Bez ní jednoduše nerostou.

Březové háje najdete po celém Česku, často na okrajích lesů, na pasekách nebo podél cest. Právě tahle místa bývají přehlížená, protože nevypadají jako houbařský ráj. Opak je pravdou. Řídký březový háj s vlhkou půdou pod sebou může být v červnu mnohem výnosnější než tmavá smrčina, kde teprve čekáte na první hřib.

V červnu jsem vždy nejvíce hub našla tam, kde se v okolí pásly krávy. Pokud nějaký háječek u pastviny v okolí máte, vyrazila bych tam.

Křemenáč nebo kozák? Jde o barvu klobouku

Spousta houbařů řeší křemenáče a kozáky jako dvě různé houby. Z botanického hlediska jde ale o zástupce téhož rodu Leccinum, který popsal britský mykolog Samuel Frederick Gray již v roce 1821. Rozdíl mezi křemenáčem a kozákem je v české tradici čistě vizuální. Druhy s rezavým nebo oranžovým kloboukem nesou název křemenáč, ostatní jsou kozáci. Žádné vědecké opodstatnění toto dělení nemá, jak potvrdily novodobé biomolekulární analýzy.

Když narazíte pod břízou na světle hnědý klobouk s tmavě šupinkovaným třeněm, máte kozáka březového. Když je klobouk oranžový až rezavý a roste u osiky, jde o křemenáče osikového. Oba jsou výborní a stojí za vyzkoušení.

Proč tyto houby provoní každou omáčku

Křemenáče a kozáci patří mezi houby, které v kuchyni mám nejradši. Čerstvé skvěle drží tvar, nepustí zbytečně vodu a v omáčce se chovají přesně tak, jak chcete. Pokud jsou kozáci nacucaní po dešti, udělejte z nich řízečky. Po usušení se jejich aroma ještě prohloubí a sušené plátky jsou pak záchranou v zimních měsících, kdy lesy mlčí.

Pokud máte to štěstí a prostor, tak se nebojte sušit houby jen tak na síti, případně na vyřazené zácloně, kterou už na okna nechcete dávat. Vždy si vzpomenu na léto a sušení hub přímo na zahradě, hezky na sluníčku. Do sklenice pak dáte skutečně kousek léta. Houbový kuba má o Vánocích o to lepší grády.

Kam vyrazit pro první úlovky

Aktuální mapa ČHMÚ ukazuje, kam má cenu vyrazit a kde to nemá smysl zkoušet. Oranžové skvrny naděje se soustředí do těchto oblastí:

• Morava (Vysočina, okolí Olomouce, Jeseníky)
• Západní Čechy (Šumava a Český les)
• Pardubicko a Královéhradecko
• Lounsko a okolí Mostu
• Krkonoše

Hledejte březové porosty, okraje lesů a místa, kde půda drží vlhkost i po delším suchém období. Červen není vrchol sezony, to všichni víme. Je to ale měsíc, kdy se rozhoduje, kdo bude mít náskok. A ten náskok nezíská ten, kdo čeká na zelenou mapu. Získá ho ten, kdo vyrazí dřív.

Houbaření v červnu je více o štěstí, ale vyplatí se mít s sebou dózy na borůvky a lesní jahody.

Zdroje: Autorský text, ČHMÚ, Wikipedie