Zemřít žalem je možné: Srdce vdov a vdovců zůstává v ohrožení ještě tři roky po ztrátě milovaného partnera

Říká se, že když zemře jeden z manželů, druhý ho často brzy následuje. Zní to jako pověra, jenže smutek opravdu umí zatížit srdce, rozhodit krevní tlak i dech. Proč zármutek bolí i na hrudi a zda je možné zemřít žalem, má překvapivě vážné vysvětlení.

„Zemřel žalem,“ to je věta, kterou možná i vy jste někdy nad nějakým nebožtíkem prohlásili, případně ji slyšeli. Je skutečně možné umřít steskem po člověku, kterého jsme milovali? To se snažila rozlousknout Sophia R. Evstigneev z Univerzitní nemocnice v Curychu. Spolu s kolegy prošla přes dvě stovky odborných prací o tom, co se děje s tělem, když nám umře někdo blízký. Odpověď na otázku, zda se dá zemřít žalem, hledala v tom, co smutek dělá se srdcem, tlakem a dechem.

Zlomené srdce má i lékařský název

Lékaři opravdu znají stav, kterému se přezdívá syndrom zlomeného srdce. Odborně mu říkají Takotsubo a poprvé ho popsali v Japonsku v roce 1990. Nejčastěji přijde po velkém citovém otřesu, třeba právě po smrti někoho blízkého. Bolí na hrudi, špatně se dýchá a na první pohled to vypadá jako infarkt. Tento stav dokáže ohrozit i život. Ve většině případů postihne ženy, nejčastěji ty kolem sedmdesátky.

Jde ovšem o vážnou nemoc srdce, která naštěstí nepostihne každého pozůstalého. Mnohem častěji se po ztrátě objeví bolest na hrudi, za kterou žádná nemoc srdce nestojí. Tým z Curychu ji považuje za jeden z běžných tělesných projevů smutku. Přitom se jí zatím skoro nikdo pořádně nevěnoval, přímo na ni se zaměřily jen čtyři práce.

Smutek se usadí přímo na hrudi

Kdo ji zažil, popisuje ji jako svírání, tíhu nebo tupou bolest, někdy i jako bodání. Často se k ní přidá pocit, že se nedá pořádně nadechnout. Někoho trápí pár týdnů, jiného měsíce a výjimkou nejsou ani roky. Objevuje se u mužů i žen, u mladších i starších, a popisují ji dokonce i školáci, kteří přišli o někoho blízkého.

Za bolestí podle všeho stojí hlavně stres, který po těžké ztrátě zaplaví tělo. Do krve se vyplaví adrenalin a noradrenalin, srdce začne bít rychleji a tlak jde nahoru. U čerstvě ovdovělých to lékaři skutečně naměřili. Srdce jim navíc tlouklo jednotvárněji, protože ztrácelo svou běžnou pružnost.

Tělo zůstává v pohotovosti dlouhé měsíce

Svou roli hraje i stresový hormon kortizol, kterého mívají pozůstalí víc, nebo se jim během dne rozhodí jeho přirozený rytmus. V těle se pak víc rozjíždějí zánětlivé procesy a ty dokážou bolest ještě zesílit. Tým z Curychu k tomu přidává dva předpoklady, které si teprve žádají ověření. Dlouhý stres může stahovat svaly mezi žebry a smutek mění dech, takže dýcháme mělce a nepravidelně.

Všechno se podle nich vzájemně přiživuje a výsledkem je ta známá tíha na prsou. U žen se přitom smutek do těla promítá silněji. Těžký zármutek je zasáhne častěji než muže, tělo jim vyplaví více kortizolu a s bolestí i dalšími potížemi se trápí výrazněji. Vyšší hladinu kortizolu měly také vdovy a vdovci, kteří se smrtí partnera počítali už dlouho dopředu.

Dá se opravdu zemřít žalem?

Nejvíce je srdce ohrožené hned v prvních hodinách. Během prvního dne po smrti blízkého je riziko infarktu zhruba dvacetkrát vyšší než jindy. Pak den po dni klesá, ale ještě nejméně měsíc zůstává zvýšené. Komu umřel partner, tomu v prvním měsíci hrozí infarkt víc než dvakrát častěji než ostatním.

Smutek se přitom neohlásí jen v prvních týdnech. V Dánsku sledovali vdovy a vdovce a zjistili, že umírali častěji ještě tři roky po smrti partnera a nejvíce přibylo úmrtí na nemoci srdce a cév. Zvýšené riziko se vrací i kolem výročí úmrtí. Rčení o tom, že se dá zemřít žalem, tak má opravdu reálný základ.

Srdce potřebuje čas i blízkost

Zármutek je přirozená reakce na to, že jsme přišli o někoho, koho jsme milovali. Bolest na hrudi po smrti partnera by proto v budoucnu mohla lékařům posloužit jako včasné varování, že srdce potřebuje víc pozornosti. První pokusy s léky pod dohledem lékaře naznačují, že se zátěž srdce v prvních týdnech po ztrátě dá zmírnit. Výzkum je ale teprve na začátku.

Když vás tedy po smrti milovaného partnera svírá na hrudi, nepatří to k věcem, které je potřeba mlčky přetrpět. Smutek se projevuje na duši i na těle a obojí si zaslouží stejnou péči. Pokud bolest neustupuje, je dobré zajít k lékaři, a stejně důležitá je i blízkost těch, kteří zůstali.

Zdroje: Autorský text, studie: Sophia R. Evstigneev, Frank H. Wilhelm, George M. Slavich, David Blum, Annina Seiler; Grief‐Related Chest Pain: A Review, Conceptual Analysis, and Integrative Model; PMID: 41609309