Leonardo DiCaprio roli zahrál skvěle, možná věděl, že to není úplně sci-fi.
Zdroj: Creative Commons / CC BY 3.0 / Siebbi
Zkušený zloděj krade tajemství z podvědomí lidí během snění, kdy je mysl nejzranitelnější. Ve filmu Počátek se vydává na neuvěřitelnou misi místo krádeže musí myšlenku vnést, aby změnil běh událostí. Jak moc je tato technika snění reálná a co na to říkají současní vědci?
Film Počátek (Inception), režiséra Christophera Nolana, s Leonardem DiCapriem v hlavní roli, představuje fascinující průzkum světa snů a podvědomí. Dom Cobb, zkušený zloděj a odborník na extrakci, krade tajemství z podvědomí lidí během snění, kdy je mysl nejzranitelnější.
Cobb a jeho tým využívají speciální technologii ke sdílení snů, aby mohli vstoupit do mysli cílové osoby. V průběhu filmu se však Cobb dostává do situace, kdy místo krádeže musí do mysli vnést myšlenku, tzv. počátek, aby ovlivnil rozhodnutí a změnil běh událostí.
Technika snění z filmu kombinuje vědecky neověřené metody s autentickými psychologickými principy. Hrdinové pomocí speciálního přístroje a sedativ nutí své mysli vstoupit do sdíleného snu, který se točí v několika vrstvách. V těchto snech může být čas rozličný a každá vrstva představuje hlubší úroveň lidského podvědomí.
Film diváky zároveň nutí zamyslet se nad tím, kde končí realita a začíná sen. Prvek totemu, kterým Cobb ověřuje, zda je stále ve snu, a nebezpečí uvíznutí v limbu, představují originální prvky vizuálně i myšlenkově silného příběhu.
Zatímco film nabízí dramatický náhled na kontrolu nad sny, věda zatím dospěla k méně nápadným, ale zastřešujícím objevům. Nejblíže možnosti ovládat sny je stav známý jako lucidní snění. Během tohoto druhu snění si snící uvědomuje, že sní, a často může ovlivnit průběh snu.
Významný pokrok v této oblasti představuje experiment, který provedlo několik nezávislých vědeckých týmů ve Francii, Německu, Nizozemí a USA v rámci studie vedené kognitivní neurovědkyní Karen Konkoly z Northwestern University.
Studie zahrnovala 36 dobrovolníků, někteří z nich již měli zkušenosti s lucidním sněním a jiní se to museli učit. V 57 spánkových seancích byli sledováni pomocí EEG, očních pohybů a mimiky. V 15 případech se účastníci dostali do lucidního snění a vědci s nimi během tohoto stavu komunikovali. Pokládali jednoduché otázky a snící jim odpovídali dohodnutými signály, například pohybem očí. Někteří účastníci tyto interakce zařadili přímo do svých snů a vzpomínali na ně i po probuzení.
Výsledky ukázaly, že spící zvládli správně odpovědět na 18,6% otázek, špatné odpovědi tvořily 3,2%, nejednoznačné odpovědi 17,7% a 60,8% otázek zůstalo bez reakce.
I tato relativně nízká úspěšnost však znamená, že komunikace a jistá forma ovlivňování snů je skutečně možná. Tento výzkum otevřel novou cestu ke studiu snů a potenciálním způsobům, jak sny terapeuticky využít, například v léčbě traumat, úzkostí či deprese.
Další vědecké poznatky potvrzují, že zvukové, světelné nebo pachové podněty mohou ovlivňovat obsah snů. Je to první krok k řízené terapii, kdy by se mohly přizpůsobit noční můry nebo nepříjemné vzpomínky během spánku, aniž by pacienti museli vědomě zasahovat. Přesto je tato forma ovládání snů zatím velmi omezená a křehká, stále daleko od cílené manipulace, kterou ukazuje Počátek.
Počátek tedy neslouží jen jako zábava na podzimní večery, ale i jako inspirace ke zkoumání lidské mysli a jejích tajemství. Většina vědeckých expertů se shoduje, že sny nejsou jen pouhou produkcí mozku, ale hrají klíčovou roli v emočním a kognitivním zpracování informací. Sny tak můžeme vnímat jako dynamickou interakci mezi vědomím a podvědomím, jejíž pochopení může významně podpořit psychologii a neurovědy.
Leonardo DiCaprio ve své roli Dom Cobba tak nejen diváky vtahuje do světa snů, ale nepřímo je i motivuje přemýšlet o možnostech, které výzkum lidské mysli může přinést. Ve filmu i ve vědě je totiž lidská mysl stále záhadou, kterou stojí za to zkoumat, a sny jsou jedním z jejích největších tajemství.
Zdroje: CSFD, Český rozhlas, flowee, psychologie.cz
21. 11. 2025
Inspirace
21. 10. 2025
