Jdete se rychle najíst, když vám kručí v břiše? Zastavte se, důvodem není vždy hlad

Na poradě je absolutní ticho, a pak to přijde. Vaše břicho zahraje sólo, které slyší celá místnost. Většina z nás to svede na hlad a jde dál. Gastroenterologové ale vědí, že střeva si takhle plní přesně naplánovanou úklidovou službu.

Kručení v břiše zná každý. Přijde vždy ve chvíli, kdy byste ho nejméně chtěli, a vy rychle svádíte vinu na to, že jste nestihli snídani. Taková ordinace po ránu nalačno, to je jedna velká symfonie a stud lidí nezná hranic. Jenže australští vědci z Univerzity Západní Austrálie zaznamenali v roce 2018 desítky hodin střevních zvuků a zjistili, že hlad je jen jedna z příčin, a zdaleka ne ta nejzajímavější.

Střeva nekručí jen z hladu

Zvuky, které břicho vydává, vznikají tehdy, když se střeva stahují a pohybují svým obsahem dál. Střeva se přitom nestahují jen tehdy, když jsou prázdná. Dělají to prakticky pořád. Kručení v břiše proto nesouvisí výhradně s tím, že jste hladoví. Ostatně první vědecký popis střevních zvuků pochází už z roku 1905, kdy Cannon zaznamenal, že střeva produkují rytmické zvuky spojené s peristaltikou a zároveň nepravidelné zvuky proměnlivé intenzity. Tedy ani tehdy za tím hlad nestál jako jediná příčina.

Úklid, který tělo dělá samo

Střeva mají vlastní rozvrh, který funguje nezávisle na tom, jestli právě jíte, nebo ne. Odborníci mu říkají migrující motorický komplex. Tento cyklus se opakuje každých 80 až 150 minut a jeho úkolem je posouvat obsah trávicí soustavou vpřed. Vědci tento rytmus zachytili pomocí piezoelektrického senzoru přiloženého na břicho.

Za osm hodin záznamu u jednoho dobrovolníka nalačno napočítali šest takových cyklů. Jakmile dobrovolník snědl jídlo, pravidelný rytmus zmizel. Cyklus prochází třemi fázemi. V první je střevo v klidu. Ve druhé aktivita pomalu narůstá. Ve třetí střevo pracuje naplno a zvuky jsou nejhlasitější. Studie ukázala, že delší střevní zvuky se objevovaly právě ve druhé a třetí fázi.

Pět zvuků, které střeva vydávají

Australský tým roztřídil střevní zvuky do pěti kategorií. První jsou krátké jednorázové rázy trvající 10 až 30 milisekund, nejčastější typ ze všech, průměrně přes 87 % zachycených zvuků. Druhý typ jsou série krátkých pulzů s mezerami mezi nimi, tvořící průměrně necelých 8 % zvuků.

Třetím typem je plynulý nepravidelný šum bez rytmu, který může trvat až čtyři sekundy. Čtvrtý zní jako pískání a střeva ho produkují nejméně, průměrně pod jedno procento záznamu. Poslední typ je kombinací předchozích, kdy se různé zvuky prolínají do delšího celku.

Celkové množství zvuků se mezi jednotlivci dramaticky lišilo. Někdo za dvě hodiny vyprodukoval přes 5 000 střevních zvuků, jiný sotva 300. Poměr jednotlivých typů ale zůstával u všech překvapivě stabilní.

Kdy kručení stojí za pozornost

Střevní zvuky jsou přirozená součást dne. Zajímavé je ale sledovat, co se děje po jídle. Vědci změřili, že v dolní části břicha narostl počet zvuků po jídle z průměrných 7 na téměř 46 za minutu. Střeva prostě přepínají na vyšší rychlost.
Pozor ale na opačnou situaci. Vědci zaznamenali výrazný úbytek zvuků u pacientů po břišních operacích i u pacientů s Parkinsonovou chorobou. Tiché břicho tedy v určitých situacích říká víc než to hlasité.

Střeva mají vlastní rozvrh hodin

Příště, až vás břicho zradí na poradě, nemusíte se červenat. Za kručením v břiše nestojí jen hlad, ale pravidelný cyklus, který střeva dodržují každý den. Australský tým to v roce 2018 změřil, zaznamenal a roztřídil. Střeva prostě dělají svou práci, ať se vám to hodí, nebo ne.

Upřímně, když jsem jeden čas měla výrazně rozhozené trávení, ani netušíte, jakou radost mi udělalo jedno ráno, kdy mě vzbudilo břicho právě kručením. Buďme za tyto chvilky rádi, i když nám někdy zajistí trapas v kině, v práci nebo u doktora.

Zdroje: Autorský text, Studie: Du, X., Allwood, G., Webberley, K. M., Osseiran, A., & Marshall, B. J. (2018). Bowel sounds identification and migrating motor complex detection with low-cost piezoelectric acoustic sensing device.