Kouzlo food stylingu a focení v praxi.
Zdroj: Inspirace od tety
Na workshop jsem šla s očekáváním, že se dozvím něco o focení jídla. Místo toho jsem odcházela s hlavou plnou nápadů, respektem k práci, kterou jsem doteď brala jako samozřejmost, a s chutí začít znovu a jinak. Bylo to setkání, které mě zasáhlo víc, než jsem čekala.
Když jsem zjistila, že Fujifilm pořádá workshop na téma food fotografie, bylo jasno. Fotím na Fuji už několik let, takže když jsem viděla, že dorazí Maruška Bartošová a Klárka Zíková, nešlo odolat. Jídlo mě baví dlouhodobě, to víte.
Focení je moje vášeň, ale až poslední měsíce mě to táhne k disciplíně, která se jmenuje food photo. A právě proto jsem tam musela být. Dokonce jsem do toho uvrtala i manžela, který s focením jídla kdysi začínal, ale pak přešel jinam.
Workshop začal technickou částí, kterou vedl Pavel Vávra. Tenhle člověk má dar mluvit o technice tak, že to baví i ty, kteří se v ní úplně nevyznají. Představil také novinku FUJIFILM X-HF1, maličký foťák, který připomíná analog. Má páčku na natahování filmu a výsledek nevidíte hned.
Až když otevřete aplikaci v mobilu, zjistíte, jak se vám dařilo. Pro mě je to přesně ten typ foťáku, který bych si vzala na dovolenou. Focení mobilem je sice pohodlné, ale ruší mě notifikace, sociální sítě a všechno kolem. Tohle je návrat k soustředění.
Po technické části následovala diskuze, kterou moderoval David Gaberle, fotograf zaměřující se na street fotografii. Jeho vedení bylo přesné, přímé a zároveň lidské i úsměvné, otázky mířily k jádru věci a vytvářely prostor pro otevřenost.
Maruška Bartošová, kterou si většina lidí spojuje s tím nejlepším, co u nás food fotografie nabízí, a Klárka Zíková, která se věnuje food stylingu, odpovídaly bez přetvářky, s respektem k oboru a s chutí sdílet to, co samy léta budují. Zároveň se nebály říct, jak pracovat s klienty, aby výsledné fotografie opravdu stály za to. Když se chce někdo v Česku naučit fotit jídlo tak, aby to mělo smysl, doufá, že se jednou dostane právě na workshop s Maruškou. Za to velké díky patří Fujifilmu.
Poté se parta rozdělila na dvě půlky, jedna šla na workshop street fotografie a druhá na food fotografie. Asi víte, že jsem byla v partě ohledně jídla, to netřeba zmiňovat. A pak to začalo, spousta velmi zásadních informací, detailů a poznatků. Smekám před tím, kolik se toho musí stihnout, aby výsledná fotka do kuchařky či magazínů byla tak dokonalá, jak to děvčata dělají běžně.
Víte, co mě dostalo nejvíce? Jak jsou Maruška i Klárka inspirující, styl jednání s námi byl skvělý. Žádná arogance, povrchnost, jak jsem bohužel už párkrát zažila s jinými fotografy či specialisty na nějaký obor. Obě pracují s pokorou k tomu, co vytváří, a to mě dostalo. Osobně mám ráda lidi, kteří berou svou práci jako poslání a berou ji vážně, a to obě opravdu dělají. Budou mít dokonce speciální víkendový workshop, pokud vás food fotografie a styling jídla zajímá, určitě se s nimi spojte. Bude to stát za to.
Nicméně pro mě z toho plyne jedno zásadní, musím tomu focení teď dát víc. Ne jen jako doplněk k receptu či rychlou dokumentaci toho, co se zrovna povedlo, ale jako něco, co si zaslouží pozornost. Vím, že jsem často fotku buchty či jídla extra neřešila, protože jsem byla v časovém presu a bylo potřeba stihnout napsat článek, což znamená uvařit, nafotit, upravit, publikovat. Ale teď se to změní. Chci si na to sednout, přemýšlet nad tím, jak jídlo působí, jak ho nasvítit, jak ho podat tak, aby to nebyla jen hezká fotka, ale aby to mělo atmosféru.
A doufám, že díky všemu, co jsem pochytila, vás tu čeká více fotek, které vás přimějí jíst skvělé jídlo, mít ho rádi, vnímat ho jako něco, co má smysl. Ne jako nutnost, ale jako chvíli, kdy se zastavíte, kdy se sejdete u jednoho velkého stolu s rodinou, s kamarády, s lidmi, se kterými je vám dobře. Protože právě tohle je pro mě jídlo a právě tohle chci, aby bylo vidět i na fotkách.
Zdroje: Fujifilm
21. 11. 2025
Inspirace
21. 10. 2025
