Škytavka: Proč přichází u jídla a kdy ji nepodceňovat

Od malička nám rodiče i prarodiče říkali, že u stolu se nemluví, a to nám vadilo. Co když na tom ale něco je? Diskuze u stolu znamená rychlejší jídlo, spolknutý vzduch a následně žaludek v pohotovosti. Pak dorazí ta otravná škytavka, která zkazí atmosféru.

Odborník na etiku pan Špaček řekl v jednom rozhovoru na Českém rozhlasu, že u stolu by se mluvit mělo, protože jídlo je společenská událost a večeře je chvíle, kdy se celá rodina sejde a řekne si, jaký byl den. Jenže možná má tahle stará fráze o mlčení u stolu svůj důvod. Rozpovídáme se, přestaneme žvýkat a pak to přijde. Hlasitě a v tu nejméně vhodnou chvíli.

Proč vás škytavka přepadne zrovna u jídla

Za vším stojí bránice, plochý sval pod plícemi, který se při škytavce náhle stáhne a hlasivky se reflexivně zavřou. Ten charakteristický zvuk prostě nejde ovládnout ani ztlumit, a to je na tom to nejhorší.

Když mluvíte u stolu, přestáváte sousto pořádně kousat, polykat začínáte rychleji a spolu s jídlem spolknete víc vzduchu. Žaludek se rychle plní, rozpíná a tlačí na bránici zespodu, a ta pak zareaguje přesně tak, jak nechcete. Přispět ale může i příliš horké nebo kořeněné jídlo, sycené nápoje nebo alkohol, který jícen dráždí přímo.

Bránice, nervy a trocha chemie

Škytavka má vlastní dráhu v těle, signál putuje z bránice do mozku a zpátky, přičemž celý oblouk se uzavře za zlomek sekundy. V mozkovém kmeni celý proces řídí neurotransmitery, hlavně dopamin, GABA a serotonin, jak ukázal výzkum publikovaný v odborném časopise SpringerPlus v roce 2016.

Zajímavé je, že škytavka nemá žádnou prokazatelnou biologickou funkci, na rozdíl od kašle nebo kýchání tělu nijak nepomáhá, a přesto ji evoluci nenapadlo odstranit. Prostě tu je, neohleduplná a hlasitá.

Kdy už škytavka není legrace

Většina škytavek odezní do pár minut, ale pokud trvá déle než 48 hodin, lékaři doporučují návštěvu ordinace. Škytavka přetrvávající přes dva měsíce pak téměř vždy signalizuje závažnější problém někde v těle.

Časté nebo opakující se škytavky rozhodně není dobré přehlížet, protože podle informací NZIP patří škytavka mezi možné příznaky karcinomu jícnu, vedle potíží při polykání, nechtěného úbytku hmotnosti nebo častého pálení žáhy. V Česku se přitom rakovina jícnu diagnostikuje u mužů téměř pětkrát častěji než u žen a hodně pacientů se dozví o problému pozdě, protože jim dlouho nic zásadního nebylo.

Škytavka samozřejmě nic vážného neznamená vždy, může za ní stát reflux nebo neurologická příčina, ale ta, která se vrací nebo přichází bez důvodu, si zaslouží pozornost lékaře.

Rychlé triky, které zabírají

Žádný domácí trik není stoprocentně ověřený, ale spousta z nás na nějaký přísahá. Co stojí za vyzkoušení? Klasika, kterou mi radil i můj táta, a to že zadržíte dech na 15 až 20 sekund, případně dýcháte do papírového sáčku, vypijete pomalu sklenici studené vody nebo zkusíte předklon s přitaženými koleny k hrudníku. Někdo přísahá na lžičku cukru, jiný na citron a výsledky se prostě liší případ od případu.

Další jídlo bude klidnější

Pan Špaček má pravdu, večeře je společenská událost a povídání u stolu patří k životu. Jen možná stačí trochu zpomalit, pořádně žvýkat a nápoje s bublinkami nechat na jindy. Škytavka pak většinou nemá důvod přijít a příští večeře bude prostě o poznání klidnější.

Zdroje: Autorský text, Healthline, NZIP, Studie: Nausheen, F., Mohsin, H., & Lakhan, S. E. (2016). Neurotransmitters in hiccups, Český rozhlas