
Teroristické útoky 11. září 2001 ovlivnily nejen politiku a bezpečnostní opatření, ale také ekonomiku, kulturu a každodenní život milionů lidí.
Zdroj: UA_Flight_175_hits_WTC_south_tower_9-11.jpeg: Flickr user TheMachineStops (Robert J. Fisch)derivative work: upstateNYer, CC BY-SA 2.0, via Wikimedia Commons
Teroristické útoky z 11. září 2001 znamenaly tragédii, která si vyžádala tisíce obětí, ale jejich dopad přesáhl oblast politiky a bezpečnosti. Zasáhly ekonomiku, kulturu a především každodenní život milionů lidí po celém světě. Článek se zaměřuje na osobní příběhy přeživších, záchranářů i rodin obětí, na ekonomické otřesy a na proměnu společnosti, která stále nese následky těchto událostí.
11. září 2001 se zapsalo jako jeden z nejtemnějších dnů moderní historie, kdy teroristé z al-Káidy unesli čtyři dopravní letadla a některá z nich srazil do symbolů americké moci – dvojčat Světového obchodního centra v New Yorku a Pentagonu ve Washingtonu. Čtvrté letadlo se zřítilo v Pensylvánii po hrdinském odporu pasažérů.
Útoky si vyžádaly téměř tři tisíce lidských životů, mezi nimi i 19 únosců. Většina obětí byli civilisté z devadesáti různých zemí. V Pentagonu zahynulo 125 lidí, z toho 55 vojáků.
Pamatuji si ten den, jako by to bylo včera. Televizní obrazovky přinášely zprávy, kterým se nechtělo věřit. A přesto od té chvíle uplynulo už čtyřiadvacet let.

Genelle Guzman-McMillan pracovala na 64. patře severní věže. Po nárazu prvního letadla pozorovala z okna papírové úlomky vznášející se na obloze a chvíli váhala, co dělat. Když pak zaslechla zprávy o druhém letadle, rozhodla se spolu s kolegyní evakuovat po schodišti. Kvůli bolesti nohou si na 13. patře vyzula vysoké podpatky. Krátce poté začala věž padat a Genelle byla uvězněna pod troskami.
Pod sutinami strávila neuvěřitelných 27 hodin, během nichž zůstala téměř úplně paralyzovaná. Nemohla hýbat nohama ani mluvit, hlava jí byla sevřená mezi kusy betonu a tvář měla popálenou. V těch nejtemnějších chvílích se začala modlit a věřila, že ji čeká zázrak. Ten skutečně přišel.
Záchranář, který jí podal ruku a představil se jako Paul, jí slíbil, že ji dostanou ven. Svému slovu dodržel. Genelle byla zachráněna a po komplikovaných operacích se podařilo zachránit její nohu, i když do konce života chodí s trvalým kulháním.
Tiernach Cassidy je newyorský hasič, který se aktivně zapojil do záchranných prací na místě útoků a pod troskami zachránil 13 lidí. Ztratil však mnoho kolegů, které už nikdy nespatřil. Trauma z události ho pronásleduje dodnes a otevřeně mluví o bojích s posttraumatickou stresovou poruchou.
Na svá záda si nechal vytetovat datum 11. září a jména padlých kolegů jako symbol úcty a způsob, jak se vyrovnat s bolestí. Jeho zkušenost pomáhá lépe pochopit cenu odvahy a oběti, kterou záchranáři 11. září podstoupili.
Útoky 11. září 2001 změnily americkou i světovou bezpečnost, ekonomiku a společnost. Mnoho hasičů, záchranářů a obyvatel New Yorku bylo vystaveno toxickému prachu a dalším nebezpečným látkám, které způsobily vážné zdravotní problémy. Dodnes trpí stovky tisíc lidí chronickými nemocemi, rakovinou či dýchacími potížemi.
Ekonomika v New Yorku se po útocích výrazně zhoršila. Zaniklo přibližně 600 tisíc pracovních míst, hlavně v bankovnictví, obchodech a službách. Vláda zvýšila výdaje na obranu a bezpečnost na bilionové částky, což vedlo k značnému růstu státního dluhu. Navzdory obavám se na finančních trzích nekonal velký krizový propad.
Následkem událostí došlo rovněž ke změnám ve stylu života. Přísnější bezpečnostní kontroly na letištích či ve veřejných prostorách se staly normou. Rozvinuly se moderní technologie sledování a ochrany.
Památníky a muzea ve Spojených státech i ve světě připomínají oběti i odvahu lidí, kteří přežili nebo pomáhali zachraňovat druhé. Tyto příběhy nám ukazují sílu lidskosti a odolnosti v časech tragédie.
Události 11. září 2001 zůstávají v paměti nejen jako tragédie s tisíci oběťmi, ale i jako okamžik, který změnil chod světa. Zanechaly trvalou stopu v podobě zdravotních následků, ekonomických změn i nové bezpečnostní kultury. Ale především připomínají sílu lidského ducha, odvahu a solidaritu v době největší krize.
Paměť na tento den žije v příbězích přeživších, záchranářů i rodin obětí a je na nás všem, abychom ji uchovali a předali dalším generacím.
Zdroje: ati, Český rozhlas, iRozhlas, Wikipedia, Seznam
18. 10. 2025

Inspirace
12. 8. 2025