Muzeum v Kouřimi nabízí procházku místem, kde se zastavil čas.
Zdroj: Redakce (vlastní foto)
Stodoly, chalupy i kovárny sem byly převezeny z různých koutů Čech, každá s jiným stavebním rukopisem a zcela jiným příběhem. Takhle různorodé stavby v Čechách jinde pohromadě neuvidíte. Objevte kus historie na jednom místě.
Muzeum vzniklo v roce 1972 v prostředí starého ovocného sadu kousek od Kolína a důvod byl prostý. Přehrada Želivka měla zatopit velkou část Posázaví a Podblanicka, stavby z ohrožených míst bylo nutné buď odvézt, nebo nechat zmizet.
Muzeum v Kolíně začalo chalupy, stodoly a sýpky svážet do Kouřimi a postupně se ukázalo, že má smysl rozšířit záběr na celé Čechy, soustřeďovat tu stavby z různých regionů a ukázat, jak moc se venkovské stavitelství lišilo kraj od kraje. Dnes tu stojí čtrnáct větších obytných a hospodářských objektů.
Nejstarší stavba v areálu pochází z roku 1648. Roubená devítiboká stodola se strmým krovem pokrytým došky přijela z Durdic u Votic do Kouřimi v roce 1972 jako vůbec první objekt. O rok později přibyla chalupa z Budče u Ledče nad Sázavou z roku 1786, přenesená ze zátopového území nádrže Želivka, uvnitř zařízená jako domácnost drobného chalupníka z druhé poloviny 19. století.
Dvanáctiboká stodola ze Želejova u Hořic z roku 1660 přijela v roce 1977, v interiéru leží hospodářské náčiní a zemědělské stroje, část přímo z původní usedlosti. Rychta z Bradlecké Lhoty dorazila v roce 1981, po požáru z roku 1998 ji celkově obnovili a dnes tu stojí s interiérem z první poloviny 19. století a malovaným nábytkem z Podkrkonoší a Polabí.
Statek z Týřovic na Rakovnicku přijel do muzea v roce 1975 a velká světnice má za sebou věc, která trochu překvapí. Ještě před rokem 1885 se v ní učilo, protože obec žádnou školní budovu nevlastnila a děti seděly tam, kde byl volný prostor. Muzeum tuto historii v roce 2012 připomnělo expozicí a světnice dnes vypadá jako učebna z konce 19. století, s lavicemi, tabulkou a kalamáři. V malé světnici vedle je zachyceno, jak bydlel zámožnější sedlák ve stejné době, a v zadní komoře muzeum vystavuje lidový nábytek z kolínských sbírek.
Celoroubená kovárna ze Starého Bydžova je z roku 1774, ale nikdo ji do muzea nepřevzal hned. Pracovalo se v ní až do roku 1958, ještě v době, kdy po vesnicích jezdily první trabanty. Uvnitř najdete kovářský mobiliář z kovárny v Louňovicích pod Blaníkem a z několika míst na Kolínsku. Muzeum samo přiznává, že situace není ideální, kovárna tu zatím stojí bez obytného stavení, ke kterému historicky patřila, a tuto situaci výhledově plánuje napravit.
Chalupa z Masojed na Českobrodsku šla v roce 1987 k zemi při demolici, muzeum tehdy zachránilo lomenici, podstávku a ostění oken a chalupu znovu postavilo, doplněnou o kopii zaniklé klenuté brány s volutovým štítem. Z domku v Krchlebech u Nymburka zbyla jen vyřezávaná lomenice v nerozebraném stavu a muzeum chalupu znovu sestavilo podle toho, jak podobné stavby v okolí vypadaly. Jsou to záchranné akce na poslední chvíli a v areálu mají proto své místo.
Muzeum je přístupné celoročně a pořádá národopisné programy po celý rok, takže sem lze vyrazit v jakoukoli roční dobu a vždy tu bude něco víc než jen tichá procházka kolem starých staveb. Na místě je dobré počítat s tím, že areál je prostorný a projít ho pořádně zabere klidně celé dopoledne, zvlášť pokud vás zajímají interiéry a chcete se v každé světnici trochu zastavit.
Zdroje: Autorský text, Wikipedie