TikTok není jen plný videí, ale také hudby, která mi tak chybí.
Zdroj: Freepik
V honbě za neustálým růstem jsem postupně vytěsnila hudbu ze svého života. Nahradily to podcasty o produktivitě a audioknihy. Když jsem pak náhodně otevřela TikTok, stalo se něco, co mi připomnělo hodnotu toho, co jsem ztratila.
Mám kvalitní sluchátka i reproduktory, i přesto se hudba z mého každodenního života postupem času vytratila. Zůstala pro chvilky strávené v autě, kterých už není tolik. Jenže pak mi někdo řekl, ať se podívám na TikTok, co baví mladé, ať vím, co je trendy. A já tam místo trendů našla své staré hity, na které jsem zapomněla.
Všechna ta technika kolem mě čekala na použití, ale já jsem ji věnovala podcastům o produktivitě a audioknihám s radami na lepší život. Písničky mi přišly jako plýtvání časem, který můžu využít líp.
Začalo to při procházkách, když jsem si řekla, že těch 30 minut přece můžu využít efektivněji než jen na hudbu v uších. Pak to samé při vaření a při cestě autem. Každá chvilka se stala příležitostí se posunout dál a naučit se něco nového. Hudba do toho nezapadala, protože mi nemohla dát konkrétní postup nebo návod.
Skoro jsem se cítila provinile, když jsem někde viděla lidi s sluchátky, jak si zpívají. Říkala jsem si, jak můžou plýtvat tím časem, když se mohli dozvědět něco o time managementu nebo o správné stravě.
TikTok jsem otevřela ze zvědavosti, protože jsem chtěla vědět, čím žijí mladší lidé a o čem se tam mluví. Čekala jsem tance a vtipná videa. Přišlo něco úplně jiného.
V jednom videu někdo pekl dort s čokoládou a v pozadí hrála písnička, kterou jsem kdysi milovala. Úplně jsem na ni zapomněla. Ten zvuk mi vrátil vzpomínky na dobu, kdy jsem si hudbu pouštěla jen proto, že mi udělala radost.
Během pár minut jsem si tu písničku vyhledala a pustila celou. Seděla jsem v kuchyni s rozdělanou prací, ale na ní mi najednou vůbec nezáleželo. Poslouchala jsem a přemýšlela, jak moc mi tahle věc chyběla. Poprvé po hrozně dlouhé době jsem poslouchala hudbu jen tak, bez dalšího účelu.
Začala jsem si dělat playlisty podle nálady, což mě kdysi hrozně bavilo. Hledala jsem nové skladby a vracela se i ke starým z dob, kdy mi bylo osmnáct. Zase jsem měla chuť objevovat hudbu.
Zkusila jsem si při jízdě na rotopedu pustit oblíbenou skladbu místo podcastu o výživě. Jelo se mi lépe, měla jsem víc energie a dokonce mi ten čas utekl rychleji.
Hudba dává něco, co vzdělávací obsah nedokáže. Informace jsou sice užitečné, ale nevyvolají ve mně chuť jít do toho naplno. Tohle mi došlo až ve chvíli, když jsem srovnala ten pocit z poslechu písničky s pocitem z dalšího dílu podcastu o produktivitě.
Odstřihla jsem se od téhle emoce kvůli představě, že všechno musí mít smysl. Hudba ale mění náladu způsobem, který se nedá změřit. Za dvě minuty dokáže změnit celý den. To vzdělávací podcast nezvládne, i když bude sebelepší.
Teď si při vaření večeře pustím playlist s oblíbenými hity. Nezáleží mi na tom, jestli se přitom nic nenaučím. Zpívám si a šermuju kolem sebe vařečkou, pohupuju se do rytmu a tancuju po kuchyni. Mám z toho víc radosti než z poslechu dalších rad o organizaci dne nebo o tom, jak být efektivnější v práci.
Hudba se mi vrátila do života. Všimla jsem si, že produktivita není jen o vstřebávání informací. Někdy stačí chvilka, která vám zvedne náladu. Nic víc od ní nepotřebujete.
Vytvořila jsem si na internetu playlisty a jedu si ty svoje staré pecky. Dokonce jsem objevila nové kapely a zpěváky, kteří teď válí, takže nebudu úplně mimo. Mám nadhled nad tím, co se poslouchá, o čem se mluví a co lidi baví. Není to jen záležitost mladších, ale prostě hudba, co funguje. Zase mě baví objevovat nové věci. Když slyším v kavárně písničku, kterou neznám, hned si ji vyhledám. Dřív by mě to vůbec nenapadlo.
TikTok jsem otevřela proto, abych věděla, co je trendy. Dostala jsem ale víc. Jedno video s písničkou v pozadí mi ukázalo, co mi chybělo. Zapomněla jsem na hudbu, která má cenu sama o sobě. Nemusí mi dávat konkrétní benefit ani mě učit novým věcem.
Mít kvalitní sluchátka a nevyužívat je k hudbě je jako mít plnou ledničku a jíst pořád jen nudle, protože jsou rychlé. Co je opravdu cenné, nemusí být hned užitečné. Někdy je to prostě věc, která vám udělá radost. Je normální si jen tak sednout a pustit si oblíbenou skladbu, u toho nedělat vůbec nic dalšího.
Takhle jsem si žila roky, pořád jsem se chtěla někam posouvat a být lepší verze sebe. A přitom mi scházela právě tahle prázdná chvíle s hudbou, kdy můžete prostě být. Víte, co je na tom nejvtipnější? S hudbou zvládám práci rychleji, protože jsem ve stavu flow. Zkuste to i vy!
