Jen co rodiče odjeli do práce, úkol zněl jasně: najít vánoční dárky za každou cenu.
Zdroj: Freepik
Lenka milovala vánoční souboj s vlastními dětmi o to, kdo bude chytřejší. Každý rok schovávala dárky na nová místa, dávala návnady, ale děti je pokaždé objevily dřív, než plánovala strategický přesun na jiné, ještě lepší místo. Až jednou našla skrýš tak dokonalou, že na ni nakonec zapomněla i ona sama.
Dnešní příběh vás možná donutí vzpomínat na dětství, když i vy se sourozenci jste čekali na okamžik, kdy rodiče zavřou vchodové dveře a vyrazí nakoupit nebo do práce. A vy jste dostali zelenou k tomu, abyste prošmejdili celý domov a našli vánoční dárky.
Lenka tuhle hru hrála s dětmi celých 10 let a prohrávala ji častěji, než by chtěla. Děti dokázaly vypátrat téměř každou skrýš, ať už schovala krabice za zimní bundy ve skříni, pod postel nebo do garáže mezi lyže. Poznala to podle toho, jak se děti rychle uklidnily. Žádné dotěrné otázky, co dostanou od Ježíška, žádné prosebné pohledy, jen spokojené úsměvy a podezřele hodné chování.
Děti dokázaly být perfektní herci. Sedávaly u vánočního stromečku s vytřeštěnýma očima, které byly plné „překvapení“, když rozbalovaly přesně to, co už viděly před 3 týdny. Lenka to brala sportovně, vlastně se tím divadlem dokonale bavila.
Občas dětem záměrně nechala najít falešné dárky. Do krabice od bot dala staré ponožky nebo kuchyňské utěrky, pěkně je zabalila a ukryla na očividné místo ve sklepě. Když místo slibované herní konzole rozbalily ponožky, pochopily, že je máma nachytala. Tahle hra bavila celou rodinu a všichni do ní šli naplno.
Po několika letech neúspěšných pokusů si Lenka sedla ke kávě a začala přemýšlet strategicky: „Kam děti nechodí? Na půdu!” Děti měly strach z půdy kvůli praskání podlahy, všudypřítomným pavučinám a zatuchlému vzduchu. Nahoru se vypravily jen pod dozorem.
Lenka vyrazila na průzkum s baterkou v ruce. Za komínem objevila perfektní místo. Malý prostor mezi komínem a stěnou, kde se jen prášilo. Tahle skrýš byla dokonalá.
Bylo to na podzim 2013. Lenka nakoupila dárky s předstihem. Dva maličké balíčky schovala jako první, koupila je totiž už na jaře. Pak později nakoupila další dárky, ty ukryla na jiná místa, některé nechala u babičky. Do garáže připravila falešný dárek se starým hrnečkem.
Děti ten rok nic nenašly a poprvé po dlouhé době viděla jejich pravý, nefalšovaný výraz údivu a nadšení z dárků. Jenže Lenka netušila, že na dva dárky z půdy úplně zapomněla. Mezi jarním schováváním a Štědrým večerem totiž nakoupila tolik dalších dárečků, že ty první vůbec nepostrádala. Za komínem zůstaly i po Vánocích a ležely tam celý další rok. A další. A další.
Děti vyrostly a postupně odcházely studovat na střední a následně vysokou školu. Přišly přítelkyně, přátelé, první práce. Lenka s manželem Petrem začali přemýšlet o rekonstrukci. Podkroví se mělo proměnit ve dva plnohodnotné pokoje, aby měly děti kam se vracet na víkendy.
Stavbaři přišli na jaře 2023. Lenka s Petrem věci z půdy vyklízeli postupně, krabici po krabici. Petr zrovna odnášel dolů staré lyže, když Lenka uslyšela jeho smích. Stál u komína se dvěma zaprášenými balíčky v rukou. Papír byl zežloutlý, ale stále držel tvar. Na každém balíčku bylo jméno napsané fixem.
Když jí Petr ukázal dárky, Lenka se smíchem musela posadit na starou bednu. Pak si vzpomněla, ty dva první dárky! Skrýš fungovala tak dokonale, že na ni zapomněla i ona sama. Večer zavolala dětem a pozvala je na víkend domů s překvapením.
Když děti přijely, Lenka s nimi šla na půdu, kde na jednom trámu stály 2 balíčky. „Tyhle vánoční dárky jste nikdy nenašly," řekla s úsměvem. Děti se nejdřív tvářily zmateně, pak je to trklo. „To snad ne," vyhrklo jedno z nich. „A není to zase nějaká tvoje past s ponožkami?" zasmálo se to druhé.
Otevřely dárky spolu u kafíčka a vzpomínaly na ty výpravy za dárky, které je tak bavily. A co v těch dárečkách bylo? Drobnosti, ale krásné.
21. 11. 2025
Inspirace
21. 10. 2025
