Jdete na toaletu, ale prostě to nejde. Držíte se za břicho a myslíte jen na to, až budete doma.
Zdroj: Freepik
To, co se po příjezdu z dovolené odehrává na záchodě doma, znají téměř všichni, ale pro část lidí jde o víc než jen úlevu po cestě. Za opakovanou neschopností použít cizí toaletu stojí úzkostná porucha, která má dvě tváře a trápí mnohem víc lidí, než se zdá.
Vzpomeňte si na první školní výlet. Tři dny pryč z domova, sdílená ubytovna, záchody pro dvacet dětí. Co jste udělali jako první, když vás autobus dovezl zpátky domů?
Možná většina z vás se rovnou hnala na toaletu, doma, kde to jde samo. Pro většinu šlo o nepříjemnou vzpomínku ze základky, která se časem vytratila. Jenže pro část lidí se tohle nikdy nezměnilo a do dospělosti přeneslo jako skutečná brzda, která ovlivňuje dovolené, pracovní cesty i návštěvy u přátel.
Syndrom stydlivého střeva, odborně parkopréza, označuje strach a neschopnost vyprázdnit se ve chvíli, kdy jsou poblíž jiní lidé. Jde přitom o jednu ze dvou forem téhož problému, protože úplně stejný mechanismus funguje i při močení, kde se mluví o stydlivém měchýři neboli paruréze.
Odhaduje se, že potíže s močením na veřejných záchodcích se v různé míře týkají 7 % lidí po celém světě. U stydlivého střeva podobné číslo zatím není k dispozici, jednoduše proto, že donedávna nebyl ani nástroj, jak ho měřit.
Obě podmínky přitom sdílejí stejný základ, protože čím méně soukromí člověk má, tím větší zábrany se dostavují. Tělo se blokuje ve chvíli, kdy víte nebo jen tušíte, že by vás někdo mohl slyšet nebo ucítit. Odborníci obě poruchy řadí mezi formy sociální fobie.
Co dělá obě poruchy záludnými, je to, že problém začíná ještě dřív, než se vůbec ocitnete na záchodě. Úzkost přichází předem, představujete si situaci, odhadujete, jestli vás někdo uslyší nebo ucítí, a tahle představa sama o sobě celou věc ještě víc uzavírá.
K tomu přistupuje fakt, že stolice psychologicky zatěžuje víc než moč, kvůli zvukům, pachům a obecnému tabu, které kolem ní panuje. Přidejte k tomu strach z toho, co si o vás ostatní pomyslí, a máte uzavřený kruh, ze kterého se silou vůle jen těžko dostanete ven.
Výsledkem bývá odkládání, čekání na správný moment, plánování výletů kolem toho, kde bude soukromá toaleta k dispozici. V těžších případech obě poruchy narušují pracovní fungování, omezují sociální život nebo vedou až ke strachu z opuštění domova.
Při bližším zkoumání obou podmínek vyšel najevo zajímavý rozdíl mezi pohlavími. Muži výrazně více trpí stydlivým měchýřem, tedy potížemi s močením na veřejných záchodech, ženy naopak více stydlivým střevem. Co ale platí pro obě pohlaví, je to, že za oběma podmínkami stojí sociální úzkost. Ti, kteří u sebe sociální úzkost přiznávají, popisují výrazně větší potíže i stres spojený s použitím veřejných záchodů, bez ohledu na to, jestli jde o stolici nebo moč.
Dlouho platilo, že stydlivý měchýř se dal měřit a zkoumat, zatímco stydlivé střevo v podstatě vědecky neexistovalo. Australští psychologové Simon Knowles a Jason Skues sestavili dotazník, který obě podmínky měří vedle sebe a dává nim stejnou váhu. Zkoušeli ho na více než 700 lidech, studentech psychologie i běžné veřejnosti, a výsledek obstál. Dotazník spolehlivě rozlišuje, jestli za potížemi stojí úzkost z močení, z vyprazdňování nebo obojí, a jak moc to dotyčnému komplikuje běžný den.
Stydlivé střevo ani stydlivý měchýř nejsou rozmar ani přecitlivělost, přestože je tak okolí často vnímá. Za roky mlčení si spousta lidí zvykla plánovat život kolem záchodu, vybírat hotely podle toho, jestli má pokoj vlastní koupelnu, odmítat výlety nebo večeře u přátel, aniž by komukoliv řekli proč.
To, co vypadá jako výstřednost, je ve skutečnosti každodenní kompromis, ke kterému nikdo nedospěl dobrovolně. Za oběma diagnózami stojí sociální úzkost, ne slabá vůle nebo rozmazlenost. Pokud se v tom poznáváte, je to důvod zajít za psychologem nebo terapeutem. Nečekejte stále jen na dokonalý okamžik či místo.
Zdroje: Autorský text, Studie: Knowles, S. R., Skues, J. (2016). Development and validation of the Shy Bladder and Bowel Scale (SBBS). Cogent Psychology. PMID: 27216857, Wikipedie