Těžké nohy večer: Únava, otoky i svědění mohou prozrazovat křečové žíly a včasná péče se vyplatí

Těžké a oteklé nohy po celém dni, svědění a modré klikaté žilky, které v létě vykukují zpod sukně. Křečové žíly trápí spoustu žen i mužů, přesto návštěvu lékaře často zbytečně odkládají. Včasná péče přitom může rozhodnout o tom, jak se budou vyvíjet.

Večer si sednete do křesla, zujete boty a cítíte, jak nohy pálí a těžknou. Celý den jste je zatěžovali v práci, u plotny nebo při běhání za dětmi. Pod kůží se navíc klikatí modré žilky, které ještě před pár lety vidět nebyly. Křečové žíly ukazují, že se krev z nohou vrací k srdci hůř, než by měla. Úplně vyléčit je prakticky nelze, včasná péče ale dává velkou šanci, že se stav nezhorší a spíše se zlepší.

Proč se krev v nohou zdržuje

Krev se z nohou musí dostat k srdci proti zemské tíži. Pomáhají jí v tom svaly v lýtkách a chodidlech, které se při pohybu stáhnou a vytlačí ji směrem nahoru. Uvnitř žil jsou drobné chlopně, které fungují jako ventily a nepustí krev zpátky dolů. Když přestanou dobře dovírat a oslabí se i stěna žíly, krev se v nohou hromadí a žíly se roztahují a kroutí. Častěji se to stává s přibývajícím věkem, v těhotenství nebo při nadváze, svou roli hraje také pohlaví.

Někdo má křečové žíly a nic ho nebolí. Jiným nohy bolí, pulzují nebo svědí v místech, kde se žíly vyrýsovaly. Časem se může přidat únava, pocit tíhy a křeče v nohou. Bez léčby se u části pacientů mohou objevit otoky, záněty žil, ekzémy a v nejhorším případě i vředy na nohou. Proto se vyplatí zajít k lékaři dříve, než se drobné žilky změní ve větší starost.

Ultrazvuk ukáže, jak žíly pracují

Návštěva u lékaře začíná rozhovorem o vašich potížích a prohlídkou nohou, při které si lékař všímá hlavně kůže. Ultrazvuk ukáže, jestli jsou žíly průchodné a jak fungují jejich chlopně. Někdy lékař doporučí také pletysmografii, která posoudí, jak dobře krev odtéká k srdci, když s nohou hýbete. V některých případech se přidávají další vyšetření, díky nimž lze vyloučit jiné nemoci žil, třeba hlubokou žilní trombózu.

Kompresní punčochy se oblékají ještě v posteli

Základem péče jsou obinadla nebo kompresní punčochy, které předepisuje lékař. Tlačí na nohu zvenčí, pomáhají oslabeným chlopním a brání tomu, aby se krev v žilách hromadila. Otok, který už vznikl, punčochami nezmenšíte, zato mu dokážete předejít. Proto se oblékají ráno ještě v posteli, s nohama ve zvýšené poloze. Rozlišují se čtyři třídy a v některých obchodech se zdravotnickými potřebami si můžete punčochy objednat i na míru.

Pokud máte potíže s klouby, páteří, nadváhou nebo se hůř hýbete, s oblékáním pomohou speciální navlékače. Punčochy se ale nehodí pro každého. Nesmí se nosit třeba při poruchách prokrvení tepen, srdečním selhání, ischemické chorobě srdeční, mokvajícím ekzému nebo otevřeném bércovém vředu. Při otocích se používají také dobře snášenlivé bylinné přípravky s oxerutinem, diosminem nebo výtažkem ze semen jírovce. Posilují vnitřní výstelku žil, z nohou tak uniká méně tekutiny a pocit tíhy slábne. Nohám ulehčí i lymfodrenáž, studená voda nebo střídavé koupele.

Křečové žíly lze dnes uzavřít zevnitř

Dříve se křečové žíly řešily hlavně operací, dnes ji z velké části nahradily šetrnější metody. Žíla se při nich z nohy nevytahuje, lékař ji uzavře a ve většině případů se během několika měsíců vstřebá. Zákrok obvykle probíhá ambulantně, takže jdete ještě týž den domů. Potom se nosí kompresní punčochy, a to až šest týdnů.

U drobných a metličkových žilek se osvědčila skleroterapie. Lékař tenkou jehlou vstříkne do žíly roztok, který v ní vyvolá zánět, žíla se uzavře a krev pak proudí zdravějšími žilami. Obvykle je potřeba přijít na několik sezení. Pěnová verze skleroterapie se používá i u větších žil, roztok se v ní mísí se vzduchem nebo oxidem uhličitým.

Další možností je žilní lepidlo, kterým lze ošetřit i větší žíly, a většinou stačí jediná návštěva. Lékaři nabízejí také laser nebo radiofrekvenci, kdy se do žíly zavede tenké vlákno nebo katétr a teplo ji uzavře. Úspěšnost laserové léčby se pohybuje kolem 92 %. Po těchto metodách bývá zotavení kratší než po klasické operaci.

Operace zvaná stripping zůstává pro velmi výrazné nálezy. Žíla se při ní vytáhne pomocí ohebné sondy, funkční části žil se ale dnes dají zachovat. Potom se tři až šest týdnů nosí bandáže nebo punčochy a na několik dní se nasazují léky proti srážení krve.

Lehčí nohy začínají včasnou návštěvou lékaře

Křečové žíly se bohužel mohou vracet, protože řada pacientů má k nim sklon i po důkladné léčbě. Často se proto po zákroku přidává ještě další ošetření, třeba skleroterapie drobnějších žilek. Po šetrné léčbě se ale potíže obvykle zmírní a kvalita života se zlepší. Při jednom sledování se více než polovina pacientů vrátila k běžným činnostem už do měsíce. Opět si můžete obléct sukni, vyrazit na delší procházku a večer usednout do křesla s lehkýma nohama.

Zdroje: Autorský text, studie: Fayyaz, F., Vaghani, V., Ekhator, C., Abdullah, M., Alsubari, R. A., Daher, O. A., Bakht, D., Batat, H., Arif, H., Bellegarde, S. B., Bisharat, P. & Faizullah, M. (2024). Advancements in Varicose Vein Treatment: Anatomy, Pathophysiology, Minimally Invasive Techniques, Sclerotherapy, Patient Satisfaction, and Future Directions. Cureus; NZIP