Vyhoření bere sílu i chuť do práce: Když trvá dlouho, může potrápit psychiku i srdce

Dlouhodobý stres v práci, se kterým se nedaří vyrovnat, může přerůst ve vyhoření, a to se při dlouhém trvání dokáže podepsat i na zdraví. S chutí dál pracovat na stejném místě přitom souvisí také to, jestli zaměstnanci cítí sounáležitost s pracovištěm.

Pocit zahlcení prací, dojem, že si snahy nikdo neváží, a citová únava patří k tomu, co vyhoření provází. S takovými pocity se během pandemie potýkala spousta zaměstnanců amerického veřejného zdravotnictví. Tamní úřady přitom už téměř dvacet let bojují s nedostatkem peněz i personálu a covid spolu s obtěžováním a politickým tlakem jim přidal další starosti.

Jak se jejich zaměstnancům daří teď, zjišťoval velký průzkum z přelomu let 2024 a 2025, do kterého se zapojilo přes třicet osm tisíc z nich. Aspoň jeden příznak vyhoření v něm přiznalo sedm z deseti.

Kdy už stres přerůstá ve vyhoření

Vyhoření obvykle nepřichází ze dne na den. Světová zdravotnická organizace ho spojuje se stresem v práci, který se dlouho hromadí a nepodaří se ho zpracovat. Typické je citové vyčerpání, k práci se vkrádá čím dál větší cynismus a jde dolů i výkon. Pokud vyhoření trvá dlouho, může mít vážné následky pro zdraví, a to od deprese až po nemoci srdce.

Vyhoření nemá u všech stejnou podobu

Zaměstnanci hodnotili svůj stav podle popisu, který zahrnoval tělesné i duševní příznaky a projevy v chování. Zhruba polovina všech dotázaných uvedla, že se u ní příznaky objevují a zase odeznívají. U menší části už nemizí a necelá čtyři procenta se cítila úplně vyhořelá. Bez jakýchkoli příznaků byli zhruba tři z deseti. Podle autorů tak vyhoření zůstává častým problémem i po skončení pandemie.

Se silnějším vyhořením přibývá myšlenek na odchod

Téměř každý čtvrtý dotázaný přiznal, že během příštího roku zvažuje odchod ze svého pracoviště. Nejčastěji by zůstali u veřejného zdravotnictví a jen změnili místo, skoro stejně často ale mysleli na práci mimo něj. Menší část už pomýšlela na důchod nebo se chtěla vrátit do školních lavic. Čím horší stav zaměstnanci popisovali, tím častěji o odchodu přemýšleli. S každým dalším stupněm vyhoření se šance, že o odchodu uvažují, více než zdvojnásobila. Souvislost s vyhořením se přitom objevila u všech směrů, tedy i u studia a důchodu.

Ruku v ruce s tím šla také horší duševní pohoda. Jako špatnou nebo jen ucházející ji hodnotil o něco více než každý šestý dotázaný. S každým dalším stupněm vyhoření klesala šance na dobrou duševní pohodu o více než tři čtvrtiny.

Pocit sounáležitosti s pracovištěm hraje roli

Necelá pětina dotázaných necítila sounáležitost se svým pracovištěm. Kdo ji naopak cítil silněji, hodnotil svou duševní pohodu lépe a o odchodu uvažoval méně často, a to i při stejné míře vyhoření. Autoři si proto myslí, že dobrý vztah k pracovišti může zaměstnance před odchodem chránit. Doporučují budovat prostředí, kde se dá mluvit otevřeně, vedení je silné a dbá se na rozvoj zaměstnanců.

Odkazují také na jiné výzkumy, podle kterých zdravotníkům pomáhala vyhoření zmírnit cvičení všímavosti, koučování od kolegů nebo kurzy zaměřené na odolnost. Nejlépe fungovaly ve chvíli, kdy se změny zároveň týkaly jednotlivců i celého pracoviště.

Učitelé zůstávají hrdí i přes potíže

Že na výplatě nestojí všechno, naznačuje také průzkum mezi 357 učiteli vietnamských základních škol, kde od roku 2024 probíhá velká platová reforma. Učitelé tam berou málo, dělají přesčasy bez proplacení a mají spoustu povinností mimo výuku. Hrdost na práci i chuť učit až do důchodu přesto patřily v jejich hodnocení k nejvyšším. S tímto vztahem k povolání nejvíce souvisela spokojenost s platovým systémem, do které patří i jistota důchodu, důvěra v další změny a pocit, že si jich stát váží. U samotné finanční situace se taková spojitost neprokázala, autoři ale upozorňují, že tuto část měřili méně spolehlivě.

Spokojenost v práci má více podob

Lepší platy jsou důležité, to uznávají i autoři amerického průzkumu. Podle nich ale s tím, jestli zaměstnanci v práci zůstanou, souvisí také atmosféra na pracovišti. Vyhoření a slabý vztah k pracovišti navíc považují za problém organizací, nejen jednotlivců. Oba průzkumy se týkají úplně jiných zemí i profesí, přesto se v nich opakuje podobná myšlenka. Vedle peněz hraje roli i pocit jistoty, ocenění a sounáležitosti s pracovištěm. Vyhoření, které se táhne dlouho, navíc zatěžuje i zdraví, a tak si příznaky, které přestávají odeznívat, zaslouží pozornost.

Zdroje: Autorský text, studie: Le, T. Q. M. & Li, Y. J. (2026). How salary satisfaction and working conditions shape professional attitudes of primary school teachers in Vietnam: A structural equation modeling analysis during the 2024–2026 salary reform. Frontiers in Psychology, 17, 1862300; studie: McCall, T. C., Perkins, K. & Alford, A. A. (2025). Burnout, Belonging, and Mental Well-Being: Predictors of Turnover Intent Among Local Public Health Professionals. Journal of Public Health Management and Practice, 32(1), S25–S32. PMID: 41248526.