Hustle culture povyšuje dřinu na ctnost. Cenou bývají deprese, úzkosti i vyhoření

Neustálý tlak na výkon a nekonečné pracovní nasazení ničí psychické i fyzické zdraví. Mnoho pracujících vyměnilo volný čas za nebezpečné pracovní tempo. Zjištění odborníků ukazují, že cesta za vidinou dokonalého úspěchu často vede k úplnému vyhoření.

Ráno vstáváte s pocitem, že už teď zaostáváte za jinými, nestíháte snídani, natož ranní běh jako ten milionář na internetu, co postuje každý den o tom, jak moc má pevnou disciplínu. Notebook naskočí dřív než kávovar, v hlavě běží seznam úkolů a telefon hlásí další zprávy. Přesně takhle vypadá hustle culture v reálném životě mladých lidí. Je to tichý závod, ve kterém nikdy neprotnete cílovou pásku.

Pandemie tenhle režim jen přiostřila, protože studium i práce se přesunuly domů a hranice mezi výkonem a odpočinkem tak trochu zanikly. Mladá generace to nese ze všech nejvíce, a tak není divu, že vyhořením si projdou jedinci velmi brzy.

Kultura, která nikdy nechce spát

Trend popisuje workoholický přístup, který staví splněné cíle a nepřetržitou produktivitu nade všechno ostatní. Nejsilněji rezonuje mezi mileniály a generací Z, tedy skupinami s obrovským zápalem a ambicemi. Řada z nich upřednostňuje práci a odpočinek vnímá jako ztracený čas. Jakmile si na chvilku sednou, už to vnímají jako lenost a jdou se raději věnovat něčemu užitečnému.

Hashtagy jako hustle, grindtime nebo riseandgrind na sociálních sítích signalizují tvrdou dřinu. Fungují zároveň jako tlak na okolí, protože každý příspěvek nenápadně tlačí ostatní k delší práci. Být profíkem podle téhle logiky znamená makat bez ohledu na hodiny, dny, ale i život samotný.

Když se práce stane představením

Zajímavé je, že věčné pracovní nasazení často neřeší ekonomickou nouzi. Slouží spíš jako životní styl, kterým jedinec dostojí vysokým očekáváním a ocitne se kousek nad ostatními. Výkon se proto neustále publikuje, sdílí a porovnává. Sociální sítě celý ten mechanismus dál roztáčejí po svém.

Podle citované studie kontroluje průměrný jedinec telefon až šestačtyřicetkrát denně, což dohromady zabere zhruba pět hodin. Vzniká tak nezdravá soutěž, ve které cizí úspěchy nutí ostatní přidávat. Průzkum Deloitte navíc ukázal, že seberealizaci v práci očekává 44 procent indonéských zaměstnanců, tedy touží dosahovat nejvyšších met.

Tělo začne posílat varovné signály

Nerovnováha mezi prací a životem vytváří největší tlak na psychiku. Kdo žije tímto stylem naplno, obvykle ztrácí rovnováhu mezi časem, výkonem a spokojeností. Duševní potíže spojené s tímto režimem zahrnují depresi, úzkost i obsedantně-kompulzivní projevy.

Strach ze zaostávání za vrstevníky žene napětí výš a výš. Nepřetržitá honba za tím být nejlepší přitom vede k vyhoření. Vyhoření znamená emoční vyčerpání, které se pozná podle slábnoucí kreativity, mizející chuti do práce a zhoršeného vztahu k sobě i k okolí. Duševní zdraví má navíc zákeřnou vlastnost. Na rozdíl od zlomené ruky není vidět, takže ho spousta z nás přehlíží až do chvíle, kdy je pozdě. Toxická produktivita tak dlouho pracuje skrytě.

Čísla, která nelze jen přehlédnout

V roce 2021 odpracovalo 24,78 procenta indonéských zaměstnanců každý týden více než 48 hodin. Únava se přitom netýká jen jich. Ve vzorku 58 115 pracujících, který sledovala Mezinárodní organizace práce, přiznalo vyčerpání 18 828 dotázaných.

Ještě naléhavěji vyznívají údaje o duševním zdraví. Data indonéského průzkumu z roku 2018 popsala více než 19 milionů osob s duševními potížemi a přes 12 milionů případů deprese ve věkové skupině od patnácti let výš. Jde přitom o produktivní ročníky, které denně zvládají velké množství práce. Dlouhé pracovní hodiny a tlak okolí přitom dokážou zvýšit i nejtěžší formy zoufalství.

Pauza rozhodně není žádná porážka

Povědomí o duševním zdraví zůstává stále nízké, přestože následky hustle culture doléhají na celou společnost. Osvěta proto patří na každé pracoviště, od jednotlivce až po vedení firmy. Zanedbaná psychika totiž neškodí jen svému nositeli, ale i výkonu celé organizace.

Odpočinek nepředstavuje odměnu, kterou si musíte zasloužit vyčerpáním. Tvoří podmínku toho, abyste dokázali dlouhodobě tvořit, fungovat a mít se rádi. Nejmoudřejší rozhodnutí týdne proto někdy vypadá úplně obyčejně, ačkoliv pro mnohé jedince je velmi těžké ho splnit. Protože zavřít notebook, odložit telefon a dopřát si klid bez špetky viny je ze začátku obtížné, ale jakmile to zlomí, konečně se jim uleví a začnou i žít.

Zdroje: Autorský text, studie: Assariy, M. Z., Hersari, N. I., Sitorus, N. A., Arifin, S., & Faisal, F. (2024). Literature Review: The Influence of Hustle Culture on Mental Health. AIP Conference Proceedings, 3048, 020024. doi: 10.1063/5.0201952.