Cibulová nať roste jak divá? Takhle ji zužitkujete beze zbytku

Začíná to nevinně. Trocha natě do pomazánky, na chleba, na vajíčka. Jenže během pár dnů je jí tolik, že přemýšlíte, kdo by si u vás mohl otevřít vlastní stánek. A vám je jí líto. Protože víte, že se s ní dá pracovat jinak, než ji v lepším případě odnést na kompost a v horším vyhodit do koše.

Chuť dětství na krajíci

U nás doma to bývala oblíbená svačina: krajíc s máslem nebo sádlem, na něj čerstvě nakrájená cibulová nať a trocha soli. V jednoduchosti je krása. A když natě cibulí rostou jako zběsilé, sníte dvě tři dávky, ale co se zbytkem?

U nás doma v koši nekončí

Sušení je jedna z nejlepších cest, jak si nať uchovat i na zimu. Nasekám ji nahrubo, rozložím na utěrku nebo vložím do sušičky a nechám vyschnout. Uchovám ji ve skleničce a v zimě používám jako dochucovadlo do polévek, pomazánek nebo třeba na opečené brambory. Ta vůně připomene červenec i uprostřed ledna.

Mrazák jako zelená spíž

Druhá cesta? Mrazák. Nasekanou nať si rozděluji po dávkách do tvořítek na led nebo malých sáčků. Když pak potřebuji něco rychle dochutit – salát, vajíčka, guláš – sáhnu po dávce a mám vystaráno. Chuť zůstane, svěžest taky.

Cibulová nať je malá, ale výživná

Její chuť v jídlech nezapře čerstvost ani péči ze zahrady. A já jsem moc ráda, že patříte k těm, kteří hledají cestu, jak ji nenechat uvadnout a zmizet v koši. Každý kousek, který využijeme, má smysl.

A pokud si dneska dáte chleba s máslem a cibulovou natí, přeji vám dobrou chuť!