
Sardinský sýr je natolik šílený, že ho musela EU zakázat.
Zdroj: Freepik
Zakázaný produkt z Itálie se objevuje i přes přísné regulace. Lidé za něj platí částky, které u běžného sýra vyvolají zděšení. Jeho pověst je spojená s nebezpečím, netradiční výrobou a tradicí, která ignoruje zákazy i hygienická pravidla. To, co by doma většina lidí vyhodila, jiní považují za delikatesu.
Dobrý sýr, sklenka vína a kousek kvalitní uzeniny. Tato kombinace potěší lidi prakticky po celém světě, a obzvlášť v Itálii, kde se na tradici jídla opravdu dbá. Ale právě tam vznikla jedna specialita, která je natolik kontroverzní, že ji Evropská unie zakázala.
Pro někoho, jako jsem já, je to dost nezvyklá představa, protože se ten sýr doslova hýbe. Pro většinu lidí je to šokující zážitek, ale přesto se najdou nadšenci, kteří za tuto nelegální pochoutku na černém trhu platí opravdu vysoké částky.
Tato neobvyklá specialita pochází z italského ostrova Sardinie, kde místní obyvatelé drží své hluboce zakořeněné tradice s velkou hrdostí. Sýr nese místní název Casu Marzu, což v překladu ze sardinského dialektu znamená v podstatě „shnilý sýr". Vychází z klasického ovčího sýra Pecorino Sardo.
Celý proces přípravy sýra začíná tím, že výrobci do něj záměrně vytvoří otvory, kam mouchy nakladou vajíčka. Z nich se pak vylíhnou larvy mouchy sýrohlodky drobné (Piophila casei). Enzymy, které larvy produkují během krmení, rozkládají tuky a proměňují jeho pevnou, tradiční konzistenci na velmi měkkou, krémovou hmotu.

Evropská unie zakázala tuto specialitu hlavně kvůli živým larvám, které tvoří neoddělitelnou součást finálního produktu a konzumujete je spolu se sýrem. Z hlediska hygienických norem jde o naprosto nepřijatelný stav, protože když larvy řádně nerozkoušete, můžou se teoreticky dostat do střev v živém stavu a způsobit vám zdravotní potíže.
Tento stav známe jako střevní myiáza a může se projevit silnými průjmy, zvracením nebo jinými střevními komplikacemi. To je důvod, proč sýr prodávají pouze ilegálně. Navíc ti, kdo se rozhodnou ho ochutnat, musí počítat s tím, že larvy dokážou vyskočit z pokrmu až do patnácti centimetrů, což vyžaduje při jedení velkou opatrnost.
Kvůli přísnému zákazu prodeje, který úřady vynucují vysokými pokutami, nemůžete tuto sardinskou specialitu koupit v běžné maloobchodní síti. Obchoduje se s ní výhradně na černém trhu.
Přesné údaje o cenách se velmi liší, protože obchodování probíhá neoficiálně a závisí na sezóně, ale odhady naznačují, že za kilogram zaplatíte mezi 20 až 100 eur. Záleží na síle poptávky, v Americe se cena může vyšplhat i několikanásobně výše. Někteří turisté tvrdí, že sýr viděli přímo na trzích v Sardinii, jestli je to pravda, nebo si z nich jen nějaký Ital vystřelil? Těžko říct.

Pro znalce a milovníky neotřelých kulinářských zážitků představuje tato pochoutka opravdovou delikatesu s naprosto nezapomenutelnou chutí. Sýr je extrémně krémový, pikantní a výrazný, mnohem intenzivnější než třeba gorgonzola.
Konzistence je díky rozkladu tuků téměř tekutá a na patře vám chuť vydrží opravdu dlouho, někdy i hodiny po konzumaci. Silné aroma a ostrý dozvuk vytvářejí zážitek, který rozhodně není pro každého. Na Sardinii tuto pochoutku podávají s tradičním tenkým chlebem pane carasau a silným červeným vínem Cannonau, které pomáhá vyvážit intenzivní chuť.
Příběh Casu Marzu ukazuje fascinující souboj mezi staletí starou, hluboce zakořeněnou sardinskou tradicí a přísnými nařízeními moderní Evropské unie. Navzdory všem zákazům a potenciálním zdravotním rizikům si tento sýr uchovává své výsadní místo v kultuře ostrova.
Neustále ho vyhledávají ti, kdo touží po autentickém, nekompromisním gastronomickém zážitku, který jinde nenajdou. Tato specialita tak zůstává silným symbolem kulturní hrdosti a dokladem toho, že lidská vášeň pro dědictví dokáže často ignorovat i ty nejpřísnější zákony a regulace.
Nicméně musím sama za sebe říct, že tuhle pochoutku bych rozhodně nechtěla vyzkoušet, zlatý český hermelín!
Zdroje: Wikipedie, LegalClarity, Seznam Medium
21. 11. 2025

Inspirace
21. 10. 2025