Začalo to formičkami na muffiny a skončilo v koši. Následoval nákup klasických forem. (Foto: Pexels)
Před pár lety jsem si pořídila hned několik různých forem na pečení ze silikonu. Byl to trend, každý v tom pekl a propagoval to. Tak jsem zkusila různé značky, které u nás hojně prodávají kuchyňské pomocníky. Ale ani značka nezaručí, že se dílo povede, a s lítostí musím říct: náš vztah definitivně skončil.
Po letech zklamání a nedůvěry jsem dospěla k závěru, že ne každý trend je dobrý. Přestože jsem doufala v moderního a spolehlivého pomocníka, silikonové formy se ukázaly jako zdroj neustálých problémů, které jsem už nechtěla dál snášet. Bylo to zbytečné trápení, které mě nakonec donutilo se vrátit k ověřeným materiálům.
Důvodů je hned několik, a nejde jen o nějaké levné napodobeniny, jak by se mohlo zdát. Zkoušela jsem i formy od drahých a známých značek, ale problém se opakoval.
To je hlavní kámen úrazu. Už od začátku, kdy jsem formy rozbalila, z nich šel divný odér, který mě varoval. Doufala jsem, že po umytí a vyvětrání zmizí, ale ne. A popravdě, nebyl to jen nějaký chemický zápach, ale zjevně silikonový.
Zeptala jsem se i personálu v obchodě, jestli se s tím dá něco dělat. Jejich odpověď mě překvapila: „Je to prostě silikon a je možné, že bude smrdět.” Po pěti letech už nemělo smysl řešit reklamaci, a tak jsem se rozhodla pro jediné správné řešení – vyhodit je.
Ten zápach ve mně vzbuzoval obavy. Pokud forma takto zavání, co se z ní může uvolňovat do jídla? Nechtěla jsem riskovat zdraví své ani svých blízkých, a tak jsem raději sáhla po materiálech, kterým důvěřuji.
Nejistota pramenila z faktu, že jsem si nebyla jistá, co se děje s materiálem při vysokých teplotách v troubě. Tato pochybnost, ačkoli se nejedná o prokázaný fakt, mi nedovolila péct s klidným srdcem.
Silikonové formy jsou sice flexibilní, ale pro manipulaci s těstem to není vždy výhoda. Plná a měkká forma se špatně přenáší a snadno se převrhne. Vždy jsem ji musela umístit ještě na plech, aby se s ní dalo pracovat, což mi pečení spíš komplikovalo než usnadňovalo. Sice silikonové nezabírají spoustu místa, ale za ten risk mi to nestojí.
Možná se někomu zdá, že je to krok zpět, ale pro mě je to návrat k jistotě a kvalitě. Keramika a plechové formy mi vždycky sloužily spolehlivě a na těchto materiálech jsem našla to, co mi silikon nikdy nedal.
Keramické formy jsou pro mě symbolem tradice a elegance. Už na pohled působí solidně a spolehlivě. Jejich největší výhodou je, že dokážou vést teplo pomalu a rovnoměrně. Díky tomu se vám nikdy nestane, že by byl dort nebo chléb na okrajích spálený a uvnitř nedopečený. Naopak, keramika zajistí dokonalé a rovnoměrné propečení, díky čemuž se vám povede krásně nadýchané těsto a získáte křupavou kůrku, po které touží každý pekař.
I když se jedná o těžší materiál, dobře se s ním pracuje a navíc má další výhodu, že se dá jídlo servírovat rovnou z formy, což se u silikonu nebo plechu nehodí. A i čištění je snadné, protože glazovaný povrch nepustí žádné nečistoty. S jedinou výjimkou, že keramika je křehká. Musíte s ní jednat opatrně.
Plechové formy jsou základem asi každé kuchyně. Miluju je pro jejich všestrannost, lehkost a skladnost. Plechy jdou snadno naskládat na sebe, a tak ušetřím prostor. A to nejlepší? S plechem si můžete být jistí, že se vám pečení povede, obzvláště pokud chcete mít například na muffinech nebo bábovce zlatavou kůrku.
Správné propečení je jistota. V závislosti na typu materiálu se liší i čištění, ale po letech zkušeností jsem zjistila, že se u plechových forem nemusím bát nepříjemných překvapení.
Moje zkušenost ukazuje, že ani dražší formy nejsou vždy zárukou kvality. Může se vám stát, že narazíte na kus, který nebude v pořádku hned od začátku. Já osobně už to riskovat nebudu. Proto u mě silikon definitivně skončil a vracím se k osvědčeným materiálům, které mě nikdy nezklamaly.
