Pivoňky si oblíbila spousta nevěst a není divu, jsou symbolem romantiky.
Zdroj: Pexels
Zahradníci pivoňky pěstují přes dvě tisíciletí a na jejich oblibě to nezanechalo ani stopu únavy. V zahradě jsou symbolem romantiky a hojnosti, nevěsty je volí jako první a věda potvrzuje, že kořen pivoňky čínské toho dokáže víc, než na první pohled vypadá.
Tyhle květiny budu mít navždy spojené s dětstvím. Na dvorečku jsme je měli, krásně rudě červené, voňavé, a nebyli jsme jejich obdivovateli jen my, ale dokonce i náš kocour, který si pod nimi každé dopoledne dával svůj šlofíček ve stínu husté listové clony.
Tehdy mě nenapadlo, že za touto nenápadnou scénou stojí příběh, který sahá minimálně do 3. století před naším letopočtem, kdy si je v Číně začali soustavně pěstovat za vlády dynastie Chan. Odtud se šířily do celého světa tak pomalu a důstojně, jak se na pivoňku sluší.
Řekové si pro pivoňku vymysleli krásný příběh. Bylinkář Paión, učedník boha medicíny Asklépia, vyléčil zraněného Háda, za což ho žárlivý mistr zabil. Hádes ho na oplátku proměnil v květinu, aby ho ochránil. Přibližně 35 druhů rodu Paeonia roste po celé severní polokouli, od Středomoří přes Kavkaz až po Čínu, a všude tam si jich zahradníci zakládali po staletí. Křížení mezi druhy přitom probíhá přirozeně, takže velká část toho, co dnes kvete na záhonech, nemá v divočině žádného dvojníka.
V květomluvě patří pivoňka mezi nejjednoznačnější posly dobrých zpráv. Symbolizuje romantiku, štěstí v lásce a hojnost, a právě tahle kombinace z ní dělá stálici svatebních kytic, slavnostních dekorací a stolů připravených na oslavu.
Nevěsty po ní sahají nejen proto, že voní a krásně vypadá, ale i proto, že její symbolika přesně odpovídá tomu, co si každý na takový den přeje. Na rozdíl od červené růže, která komunikuje vášeň, pivoňka vyjadřuje teplo, štěstí a pevné zakotvení, což ji předurčuje pro příležitosti, kde záleží na delší perspektivě než jen na jediném romantickém gestu.
Lehká, humózní půda, slunné místo nebo polostín, v létě zálivka, v zimě ochrana před silnými mrazy. Tolik stačí. České zahrady nejčastěji sahají po pivoňce lékařské (Paeonia officinalis) nebo pivoňce čínské (Paeonia lactiflora), obě mají velké množství odrůd. Kdo chce množit, dělí trsy, u dřevitých forem funguje řízkování nebo roubování.
Tohle málokdo tuší. Kořen pivoňky čínské patří ke skutečně prozkoumaným léčivým surovinám, ne k těm, o kterých se jen mluví. Odborníci v něm našli paeoniflorin, látku s protizánětlivými, analgetickými a imunomodulačními účinky. Čínská medicína s ním pracuje tisíce let, západní farmakologie se teprve dobírá toho, co přesně za těmi recepty stojí.
V evropském léčitelství se jako expektorans velmi zřídka užívá pivoňka lékařská. Jde zároveň o jedovatou rostlinu, takže bez odborného dohledu na ni raději nesahejte a nedělejte pokusy.
Roste pomalu, kvete krátce a nechce se nechat rozmazlovat, ale každý rok vrátí víc, než do ní vložíte. Ať už ji chcete do záhonu, do vázy, nebo ji prostě obdivujete přes plot u sousedů, tahle rostlina si zaslouží víc pozornosti, než jí zahradnické příručky obvykle věnují. Kdo ji jednou zasadí, málokdy lituje, a kdo ji zná z dětství, ten ji hledá v každé zahradě, kterou projde.
Zdroje: Autorský text, Wikipedie, Proženy, Studie: He, D.-Y., & Dai, S.-M. (2011). Anti-Inflammatory and Immunomodulatory Effects of Paeonia Lactiflora Pall., a Traditional Chinese Herbal Medicine. PMID: 21687505