Na koloběžce se řítím městem a chodci mi rychle uskakují, důvod vás pobaví
Hledala jsem způsob, jak se pohybovat po městě. Něco malého, praktického, ale zároveň něco, co mi umožní pořádně zatopit vlastnímu tělu. Žádný elektrický pohon, žádné lenošení. Jen čistá síla nohou, jako Flintstoneovi ve svém autě.
Když jsem se ptala v obchodě, prodejce mi přímo řekl: „Tahle malá skládačka není na velké dálky. Má malá kolečka, tak to nebude žádná pohodlná jízda.” Perfektní! Přesně to jsem hledala – posouvadlo, které mi nedovolí lenošit.
Už při první jízdě jsem pochopila, o čem mluvil
Každá nerovnost se přenáší přímo do celého těla, každý kopec je výzva a každý kilometr si člověk opravdu zaslouží. Ale víte co? Je to úžasné! Cítím se jako dítě, které právě objevilo nejlepší hračku na světě.
A má nejlepší výhoda? Při svých 158 cm je pro mě tahle malá koloběžka to samé, jako pro dospěláka ta velká. Perfektní proporce!
Mezitím jsem s touto „nevhodnou koloběžkou na dlouhé vzdálenosti” ujela po městě už přes deset kilometrů najednou. A přežila jsem to! Dokonce jsem si to užila. Ano, nohy mě trochu bolely, ano, byla jsem unavená, ale ten pocit svobody a radosti to stokrát převážil.
Malá kolečka mají své nečekané kouzlo
Dělají takový specifický hluk na asfaltu, že když se blížím k chodcům v cyklopruhu, automaticky se rozhlédnou a uhnou. Asi si myslí, že na ně jede nějaký tank. Funguje to lépe než zvonek!
Nejkrásnější je ale to dětské nadšení, které se ve mně probudilo. Každá jízda je malé dobrodružství, každý sjezd je radost a každý výjezd je osobní vítězství. Kdo by si pomyslel, že se malá skládací koloběžka stane branou zpět do dětství?
Takže ano, má malá hlučná koloběžka možná není ideální dopravní prostředek pro každého. Ale pro mě je to perfektní kombinace praktičnosti a radosti. A hlavně je to moje vlastní síla, co mě pohání.
