Sladké palačinky udělají radost s čímkoli, klidně i se smetanou a jahůdkami.
Zdroj: Pixabay
Tenké, vláčné a krásně voňavé palačinky po vanilkovém cukru si nemusíte dopřávat jen v hotelu. Stačí pár základních surovin, správná konzistence těsta a jednoduchý postup. Po dnešku se jich už bát nebudete, protože výsledek bude pokaždé dokonalý.
Palačinky jsem pekla snad stokrát, ale výsledek nebyl nikdy úplně stejný. Jednou byly moc hutné, jindy se trhaly a občas jsem je měla tak tlusté, že připomínaly lívance. Až když jsem si jednou sedla a zkusila úplně jednoduchý postup, zjistila jsem, že největší rozdíl dělá to, jak těsto míchám.
Když začnu vejcem, které rozšlehám s vanilkovým cukrem a trochou mléka, vznikne hladký základ, do kterého se mouka zapracuje mnohem lépe. Teprve potom přidávám zbytek mléka, protože každá mouka saje jinak a těsto se tak dá snadno upravit.
Dřív jsem to nedělala, protože jsem měla pocit, že je to jen zbytečné čekání. Jenže když jsem jednou nechala těsto stát v ledničce, všimla jsem si, že se s ním pracuje úplně jinak. Mouka nasákne tekutinu, těsto se ustálí a na pánvi se pak krásně rozlévá. Od té doby mu dávám alespoň patnáct minut, někdy i půl hodiny, a rozdíl je opravdu znát. Palačinky se netrhají, drží tvar a jsou mnohem jemnější.
Pánev musí být rozpálená, jinak se těsto přichytí a palačinka zůstane uprostřed silná. Stačí ji lehce potřít (postříkat) tukem a nechat pořádně nahřát. První palačinka je vždy nejlepší tester, jestli se dílo povedlo.
Naběračkou naliju malé množství těsta a hned pohnu pánví, aby se rozlilo do tenké vrstvy. Když to neudělám hned, vznikne z toho spíš lívanec, což se mi stávalo častěji, než bych chtěla.
Otočení je jednoduché ve chvíli, kdy okraje začnou zlátnout a povrch už není tekutý. Druhá strana se opeče rychleji, takže u pánve většinou stojím a hlídám to. Hotové palačinky dávám na talíř na sebe, aby zůstaly měkké a daly se snadno rolovat. Když je těsto dobře odpočaté, palačinky drží tvar a nelepí se, což je přesně to, co od nich chci.
U nás doma vede jahodový džem a tvaroh se zakysanou smetanou a cukrem, ale často je dělám i s čokoládovou pomazánkou nebo jen pocukrované. Palačinky jsou v tomhle směru vděčné, protože snesou téměř vše. Díky vanilkovému cukru je těsto krásně sladké a voňavé, takže když nemám nic po ruce, klidně je jím jen tak. A většinou zmizí dřív, než stihnu připravit náplň.
Pokud chcete, aby byly palačinky co nejtenčí, těsto musí být řídké, ale ne vodnaté. Když je příliš husté, přidejte trochu mléka. Pánev musí být dobře rozpálená, jinak se těsto přichytí a zůstane uprostřed silnější. První palačinka je většinou testovací, takže se nelekejte, když nebude dokonalá. Těsto po odpočinku drží tvar a na pánvi se krásně roztéká, takže další už budou přesně takové, jaké chcete.
Pokud vám nějaké zbydou, dejte je do uzavřené nádoby a uložte do ledničky. Vydrží tam klidně do druhého dne a pořád budou měkké. U nás se to ale stává málokdy, protože zmizí dřív, než stihnu vytáhnout krabičku.
Tyhle palačinky jsou ideální, když chcete rychle připravit něco dobrého bez zbytečné námahy. Těsto je jednoduché, postup zvládne každý a výsledek chutná tak, že se k němu budete vracet. Zkuste je a uvidíte, že zmizí stejně rychle jako u nás doma.