Statistiky potvrzují ústup klasických jmen. Rodiče stále častěji volí moderní varianty
Klasická křestní jména jsou silně na ústupu, až na pár výjimek, které si drží oblibu u rodičů.
Zdroj: Magnific
Česká jména procházejí tichou proměnou. Poslední dostupná data ČSÚ za rok 2024 ukazují, že novorozenci dostávají stále stejná jména z úzké špičky žebříčku. Na úřadech přitom lze zapsat přes sedm tisíc různých jmen, stará česká jména ale zůstávají zcela stranou zájmu.
Kdy jste naposledy slyšeli, že se chlapeček jmenuje Josef nebo Petr? Dnes je to samý Theodor, Jonáš, Tadeáš nebo Mateo. U holčiček zase Natálka, Nicol nebo Charlotte. Krásná, moderní jména, jenže něco typicky českého v nich hledáte marně.
Jméno je první věc, kterou dítě dostane ještě dřív, než cokoli pochopí, a přesto za ním stojí spousta dobových vlivů a módních vln. Stačí porovnat rodný list z roku 1970 a dnešní třídní knihu a svět jmen je rázem jiný kontinent.
Čtrnáct let vede příčkám Jakub
Jakub vévodí chlapeckým jménům od roku 2011 a rok 2024 na tom nic nezměnil. Matyáš drží druhé místo a Jan třetí, obě pozice se nezměnily ani od roku 2023. Čtvrtý Adam a pátý Matěj situaci kopírují. Stabilita tohoto žebříčku je pozoruhodná. Moderní rodiče se zdánlivě rozhodují svobodně, ale výsledek celonárodního součtu připomíná skoro rituál.
Eliška vévodí dívčím jménům třináctý rok po sobě. Na druhém místě se loni po třech letech udržela Viktorie, třetí skončila Sofie, která předskočila Annu. Anna nebyla čtvrtá od roku 2013.
Amálie letí, Šimon vypadl
Pohyb v první dvacítce bývá pomalý, ale Amálie je výjimka. V roce 2018 obsadila devatenácté místo, v roce 2024 už šesté. Mezi chlapci se v první dvacítce nově objevil Sebastian, zatímco Šimon po dlouhém pobytu vypadl. Marie a Veronika loni zmizely z dívčí dvacítky, Veronika podruhé v řadě.
Regionální rozdíly nejsou zanedbatelné. Jakub byl první v celkem 40 okresech ze 77, ale v Náchodě obsadil až deváté místo. V Praze vévodil David, i když na celorepublikové úrovni skončil šestý. Eliška dominuje asi třem čtvrtinám moravských a slezských okresů, zatímco v Pelhřimově byla devátá a v Semilech jedenáctá.
Přemysl a Libuše čekají na obnovu zájmu
Přemysl, Dalibor, Bořivoj, Ctirad, Ratibor nebo Slavomír v seznamu povolených mužských jmen stále jsou. Úřad pro ochranu osobních údajů jich k dubnu 2026 evidoval přes tři tisíce. Na ženské straně najdete Libuši, Boženu, Ludmilu, Doubravku, Drahomíru nebo Radmilu. Jména sahající až do středověku, přesto dnes skoro nevídaná.
Větší prostor dnes dostávají Charlotte, Sebastian, Mateo nebo Theodor, která v seznamu povolených jmen rovněž figurují. Česká jmenná nabídka je košatá a tolerantní. Jenom po domácí tradici se příliš nesahá.
Sedmnácté století mělo jiné favority
V Čáslavském kraji žilo v roce 1651 přes 28 tisíc poddaných. Polovina žen se jmenovala Anna, Dorota nebo Kateřina, přičemž každé z těchto jmen nesla skoro každá pátá žena. Mužů se jmenovalo Jan víc než pětina, Václav každý osmý a Jiří každý devátý.
Jméno Josef, dnes klasické, bylo tehdy na okraji. Jana jako ženské jméno se v celém kraji vyskytovalo devětkrát. Módní vlny přicházely i tehdy, jen pomaleji.
Jména, která si zaslouží pozornost
Než se rozhodnete pro dalšího Jakuba nebo Elišku, možná stojí za to projet seznam trochu dál. Pro chlapce tu jsou Aleš, Benedikt, Dan, Filip, Hynek, Julián, Kamil, Luděk, Marian, Milan, Otakar, Patrik, Rostislav, Štěpán, Viktor nebo Zbyšek. Jména s charakterem, která dnes ve školce skoro neuslyšíte.
Pro dívky pak Aida, Daniela, Evelína, Františka, Hedvika, Ivana, Jiřina, Lída, Marína, Patrície, Radka, Sára, Štěpánka, Tamara, Veronika nebo Zdeňka. Každé z nich má své místo v českých rodinách, svůj příběh, a hlavně je nebude ve třídě mít dalších pět spolužaček.
Tradice jako možnost, ne povinnost
Podle dat ČSÚ za rok 2024 dává svému synovi vlastní jméno více než čtvrtina otců Antonínů a zhruba čtvrtina Václavů. Josefové své jméno předávají v pětině případů. U dívek je dědění jména vzácnější, přibližně desetina matek Marií pojmenuje dceru po sobě, s nižší frekvencí pak Ludmily nebo Anny.
Jméno zůstává mostem mezi generacemi. Možná nestojíme před ztrátou tradice, ale před její přeměnou. Evelína nebo Josef se dnes mohou jevit jako zastaralá volba, ale mají stále něco do sebe.
Zdroje: Autorský text, Statistika & My, ČSÚ, Ministerstvo vnitra ČR