Váš mozek umí vypnout pozitivní myšlení. Dělá to pokaždé v tu nejnevhodnější chvíli

Pozitivní myšlení selhává zrovna tehdy, když ho nejvíc potřebujeme, a věda zná důvod. Sedm dní si dobrovolníci zapisovali do deníku ty nejsilnější emoce dne. Čím prudší stres udeřil, tím spíš se mysl roztočila v kruhu, místo aby konečně našla nadhled.

Přijde těžká chvíle a s ní dobře míněná věta od okolí: „Zkus se na to podívat z lepší stránky.“ Zní to rozumně, jenže ve vypětí to skoro nikdy nezabere. Pozitivní myšlení v takový moment naráží na tvrdou biologickou hranici. Vědkyně z Varšavské univerzity nedávno ukázaly, proč se nucený optimismus v největší zátěži tak snadno hroutí.

Týden strávený s deníkem emocí

Výzkum z roku 2023 zvolil neobvyklou cestu. Osmdesát osm dobrovolníků si po sedm dní vedlo online deník. Každý večer popsali situaci, která v nich toho dne vyvolala nejsilnější nepříjemné emoce. Potom emoce popsali a na škále od jedné do deseti ohodnotili jejich sílu. Nakonec vybrali, jak na situaci reagovali. Celkem se takto nasbíralo 538 záznamů ze skutečného života, ne z laboratoře.

Právě obyčejnost těch situací dává výsledkům váhu. Šlo o práci, rodinu, běžné mezilidské tření. Studie vyšla v odborném časopise Frontiers in Psychology.

Co prozradila samotná síla emocí

Jedna ze sledovaných strategií se jmenuje přehodnocení. Skrývá se za ní přesně to, co radí okolí, tedy snaha vidět situaci v jiném, lepším světle. Data z deníků odhalila jeden jasný vzorec. Čím silnější emoce dobrovolníci prožívali, tím méně po přehodnocení sáhli. Síla emocí se ukázala jako významný faktor, který pravděpodobnost tohoto pozitivního přístupu snižoval. Nejde o náhodu ani o výmluvu. V klidu se nadhled hledá snadno, ve vypětí se vytrácí.

Proč mozek v zátěži odmítá nadhled

Vysvětlení leží v tom, kolik mentální energie přehodnocení spotřebuje. Autorky připomínají, že tahle strategie zapojuje přední oblasti mozku a vyžaduje soustředěnou kontrolu myšlení. Jde přitom o operaci náročnou na zdroje. Silné emoční vzrušení ovšem stahuje pozornost i kognitivní zdroje k samotnému spouštěči stresu. Kapacita, kterou by přehodnocení potřebovalo, je náhle obsazená. Proto se konstruktivní pohled na věc v největší bouři spouští tak těžko. Nejde o slabou vůli, nýbrž o obsazenou linku.

Když se mysl zacyklí

Studie odhalila i druhou stranu mince. Čím silnější emoce dobrovolníci cítili, tím spíš sklouzli k ruminaci. Tímto slovem psychologie označuje nekonečné protáčení problému v hlavě, to věčné omílání „co jsem měl říct jinak“. Prostě brouk v hlavě, který vám nedá spát a vy se jím stále užíráte.

Síla emocí se u tohoto myšlenkového kolotoče projevila jako významný faktor, tentokrát opačným směrem. Vysoká intenzita nutkavé protáčení problému naopak přiživovala. Právě v tomto bodě číhá zákeřná past. Omílání špatný pocit neztlumí, naopak ho drží a natahuje dobu, po kterou to uvnitř bolí. Ve chvíli, kdy nadhled selže, nastupuje přesně ten mechanismus, který trápení prodlužuje.

Muži sáhli po více nástrojích

Výzkum přinesl ještě jedno nečekané zjištění. Muži v těžkých chvílích použili v průměru více regulačních strategií než ženy, zhruba o šest desetin navíc. Častěji než ženy také volili přijetí situace takové, jaká právě byla.

Autorky to opatrně vykládají tak, že muži možná nepřipisují emoční váhu tolika situacím jako ženy. Když už ale nějakou událost vezmou vážně, zaberou proti ní víc nástrojů naráz. Samotná síla emocí přitom počet použitých strategií neurčovala, rozhodovaly spíš okolnosti a povaha dané chvíle.

Nadhled přichází, až bouře opadne

Z výzkumu plyne nečekaně úlevné poselství. Když se v návalu vzteku nebo zoufalství nedokážete přinutit k pozitivnímu pohledu, neselhává vaše vůle. Reaguje tak samotný mozek, přesně podle svého nastavení. Nucený optimismus v nejsilnějším vypětí jde proti tomu, jak jsme uvnitř nastaveni.

Prostor pro klidnější, konstruktivní přehodnocení se logicky otevírá teprve tehdy, když prvotní emoční vlna začne opadat. Napřed přežít nápor, teprve potom hledat světlo. Věda tím dává za pravdu staré lidové moudrosti, že s odstupem se všechno vidí jinak.

Zdroje: Autorský text, studie: Kozubal, M., Szuster, A. & Wielgopolan, A. (2023). Emotional regulation strategies in daily life: the intensity of emotions and regulation choice. Frontiers in Psychology, 14.