Jak zvládáte zdravou stravu? Otestujte své znalosti a načerpejte inspiraci.
Zdroj: Pexels
Pro babičky našich rodičů byly hotovky vysvobozením z kuchyně. Pro mladé lidi dnes představují přesně opačný problém, protože chtějí jíst zdravě, ale nevědí, jak na to. A jejich rodiče jim s tím často ani pomoct neumějí. Je opravdu zdravý životní styl tak těžký?
Stačí se podívat na starší generace a zjistíme, že lidé tehdy žili způsobem, který dnes prodáváme jako wellness trend. Nechodili na detoxy, nekupovali super potraviny a neměli trenéry. Přesto byli zdravější, měli méně problémů s nadváhou a psychika na tom byla také lépe. A jejich věk? Často okolo 100 let. Co jsme v posledních letech tolik pokazili?
Babičky si myslely, že polévka z pytlíčku je skvělá věc. Konečně nemusely stát nad hrncem a mohly být déle na zahrádce. Použily ji občas, když neměly čas. Nikdy je ale nenapadlo, že jejich vnuci budou žít z krabic a pytlíčků, že se z výpomoci stane základ jídelníčku.
Dnešní mladí lidé chtějí jíst zdravě, vědí, že polotovary a dovážky z fast foodů jim neprospívají. Chtějí vařit z čerstvých surovin, jíst pestře, stravovat se normálně, jenže nevědí jak. Jejich rodiče už totiž také pořádně vařit neuměli, protože to nebylo potřeba. Všechno se dalo koupit hotové. A teď tady máme generaci, která se chce vrátit k normálnímu jídlu, ale nemá od koho se učit.
Naše maminky nepotřebovaly umět vařit jako jejich babičky. Měly práci, rodinu, domácnost, všechno najednou. Polotovary jim ušetřily spoustu času a nikdo je za to nesoudil. Byla to logická volba, jenže tím se přerušilo něco důležitého.
Starší generace znaly českou kuchyni, uměly pracovat se sezónní zeleninou, s luštěninami, s různými druhy masa. Věděly, co se kdy sklízí, jak to připravit, co kam patří. Tohle všechno se jejich dcerám už nepředalo, protože to přestalo být potřeba. A dnes? Mladí lidé hledají recepty na internetu, sledují influencery, kupují si kuchařky. Chybí jim ale ty základní věci, které se dříve učily u sporáku od mámy nebo babičky.
Zdravý životní styl nikdo neřešil, protože to bylo prostě běžné. Jídlo z pár surovin, které byly zrovna dostupné, pohyb během dne, protože člověk musel pěšky do práce, na nákup, kamkoliv. Večer se chodilo spát v rozumnou dobu, ráno se vstávalo také rozumně. Den měl svůj rytmus a tělo to vědělo. Přejídání? Odkud, když nebylo z čeho. Informační přetížení? To také ne. I ta největší vesnická drbna vám hlavu nezamotala. Hlava měla klid, tělo fungovalo.
Dnes si objednáme večeři přes aplikaci a za půl hodiny je doma. Lednice máme plné krabicových jídel, která stačí ohřát. Sice je to pohodlné, ale většina toho jídla je plná kalorií a skoro nic v něm není. Sedíme v práci celý den, pak sedíme doma u televize. Sociální sítě nám pořád něco servírují, většinou negativní zprávy nebo lidi, se kterými se pak porovnáváme. Mozek to nezvládá zpracovat, tělo také ne.
Spousta lidí si myslí, že zdravě žít znamená držet přísnou dietu a že to stejně nevydrží, protože už to zkoušeli mnohokrát. Jenže ono to selhání přichází proto, že to vždycky začnou příliš divoce.
Najednou si zakážou všechno, celý jídelníček změní přes noc a čekají, že to udrží čistě vůlí. Zdravý životní styl ale není nějaký projekt na tři měsíce. Je to způsob života, ke kterému se dostaneme postupně, malými kroky. Nejde o to být dokonalý, ale o to dělat malé změny, které vydrží.
Hodně lidí začne pravidelně cvičit, ale pořád jedí dovážky a hotovky. Tělo ale potřebuje kvalitní jídlo, jinak nemá z čeho stavět svaly a regenerovat. Když dáme do těla burger s hranolky nebo těstoviny z krabice, dostane sice energii, ale skoro nic potřebného. Takže trénujeme, stravujeme se špatně a pak se divíme, že se nic nemění. Po pár týdnech nás to přestane bavit.
Nemusíme vymýšlet nic složitého. Stačí se vrátit k jednoduchým věcem, které fungovaly. Uvařit si normální jídlo ze surovin, chodit pěšky, když to jde, vypnout sociální sítě a mít chvíli klid, poslouchat tělo.
Zdravý životní styl není luxusní trend pro lidi s penězi a časem. Je to prostě návrat k věcem, které byly běžné a fungovaly. Moderní doba nás od toho odvedla, nabídla pohodlí, které bylo těžké odmítnout. Teď se k tomu vracíme, protože tělo i hlava už to potřebují. A není to těžké. Stačí začít pomalu, jednoduše, bez velkých plánů. Prostě žít trochu více jako naši předci.
