Ztráta nejlepší kamarádky a aplikace, která ji zdánlivě vrátila zpět. Román Zprávu nelze doručit vás chytne za srdce

Jedna zimní noc obrátí Bailey život naruby a po nejlepší kamarádce zůstane jenom bolestné ticho a bunda přehozená přes židli. Kniha Zprávu nelze doručit jemně otevírá příběh o truchlení a odvaze zeptat se díky aplikaci zemřelé Vanessy, co se stalo.

Venku pořádně sněžilo a všude visely výstrahy, ať radši nikdo nikam nejezdí. Vanessa i tak sedla do auta a přijela za svou nejlepší kamarádkou Bailey. Během večera se ale rozhodla, že u ní nepřespí a pojede domů. Když pak našli její ohořelé auto, Bailey se zastavil celý svět. Přesně sem vás vtáhne kniha Zprávu nelze doručit od Dante Medemy a tahle recenze vám řekne, proč mě tak dostala. Věřte mi, chytne vás hned na začátku a nepustí.

Osudná jízda a tíživé výčitky

Sníh padal celý večer a silnice varovaly před cestou, Vanessa se ale nedala a přijela za Bailey. Když se pak rozhodla nepřespat a jet domů, nikdo netušil, že tu jízdu už nedokončí. Proč vůbec skončila na tom kopci, kam neměla důvod jezdit, dlouho nikdo neví. Ta zpráva zničí nejen Bailey, ale i Vanessiny rodiče a jejího přítele Masona. Bailey si pak pořád dokola vyčítá, jestli šlo kamarádku od té jízdy odradit. Nepustí ji to ani v noci.

Dvě mámy a zapomenutá aplikace

Bailey vyrůstá se dvěma matkami a ty se během její výchovy hezky doplňují. Jedna je spíš léčitelka přes srdíčko, druhá racionální. Tátu skoro nepoznala, protože jí umřel moc brzy. Dvě mámy pro ni byly hlavně výhodou, i když občas si zasteskla, že je bez táty. Obě jí dají čas a prostor, aby mohla v klidu truchlit.

Jednou večer se Bailey dozví docela zvláštní věc. Máma kdysi zkoušela vytvořit aplikaci, která by umožnila psát si i s někým, kdo už tady není. Nakonec to ale nechala být a dál to neřešila. Tahle věta se Bailey zaryje do hlavy a nechce odejít.

Úprava aplikace a využití starých chatů

Bailey se rozhodne, že tu odloženou aplikaci tajně oživí a upraví si ji po svém. Chce přes ni promluvit s Vanessou a zjistit, proč tak nutně musela domů a co dělala na tom kopci. Zní to děsivě i lákavě zároveň. Problém je, že aplikace umí odpovídat jen z toho, co o Vanesse ví z uložených SMS a zpráv na internetu. Bere si to ze společných zpráv, e-mailů a všeho, co spolu holky zažily. Chvíli to působí jako živá kamarádka, pak ale narazíte na prázdno. Bailey brzy pochopí, že bez nových dat se k pravdě nedostane.

Ukradená data a nepohodlná pravda

Jednou veze Bailey ze školy domů Mason, přítel zemřelé Vanessy. Když se zrovna nedívá, sebere mu Bailey nenápadně telefon a získá další data. Doufá, že z nich pochopí, proč se k němu Vanessa tu noc chtěla vrátit. Přidá si i data od dalšího kluka ze školy a konečně se dostane dál. Jenže radost se nekoná, spíš naopak. Vanessa vůbec nebyla ten anděl, za kterého ji Bailey roky měla. Čím víc toho zjišťuje, tím víc se jí vzpomínka na ni rozpadá.

Nejhezčí dárek uprostřed smutku

Zprávu nelze doručit ale není jenom o ztrátě a smutném pátrání. Bailey si vedle toho hledá nové kamarády a otevře se lásce, kterou vůbec nečekala. Ta láska přitom byla celou dobu blízko, skoro na dosah ruky. Její touhu po pravdě u toho cítíte úplně sami na sobě, stejně jako úlevu, když se konečně nadechne.

Kniha má tak hezký spád, že mi na ni stačily necelé tři hodiny a hned mi bylo jasné, že se k ní ještě ráda vrátím. Podle mě umí pomoct každému, kdo si sám prochází ztrátou někoho blízkého. Projdete si u toho obě emoce naráz, tu první, že to celé není fér, i tu druhou, kdy se zlobíte na milovaného, že prostě odešel a nechal vás v tom. Pak přijde ta nejtěžší část, porvat se s tím a začít znovu žít.

Zdroje: Autorská recenze knihy Zprávu nelze doručit (Dante Medema), JOTA, přel. Eva Brožová (ISBN 978-80-7689-205-7)