Hmyzu ubývá, to není pro pěstování dobré. (Foto: Petr Paločko)
Loni nás vosy otravovaly, letos je v zahradě ticho. Včely i vosy téměř zmizely, jen čmeláci zůstali. Co to znamená? Jak pomoci opylovačům, bez nichž by plodiny nebyly?
Ještě loni jste se možná na zahradě oháněli proti dotěrným vosám. Dělaly si zálusk na vaši marmeládu nebo grilované maso. Letos je ale situace podstatně jiná.
Mnohým z nás se zdá, že včely, vosy a další bzučící společníci se vypařili. Tito tvorové jsou přitom klíčoví pro zdraví naší planety. Místo nich si možná všímáme jen hojnosti čmeláků. Ti umí být i pěkně razantní. Potvrdil to nedávný, bolestivý útok na zahradě, který odnesla naše maminka.
Tento dramatický úbytek není jen náhodným pozorováním. Je to varovný signál. Příroda se nám mění přímo pod rukama, a to alarmujícím tempem. Včely, vosy, motýli a další hmyz jsou klíčovými opylovači. Bez nich by drtivá většina plodin, které jíme, jednoduše nebyla. Řeč je o jablkách, rajčatech i kávě.
Příčin je hned několik. Vzájemně se proplétají:
Rozsáhlé monokultury a hlavně používání chemických postřiků decimují populace hmyzu. Pesticidy nejen přímo zabíjejí. Také narušují orientaci a imunitní systém opylovačů.
S úbytkem kvetoucích luk, remízků a divokých koutů mizí i zdroje potravy a úkrytu pro opylovače. Naše zahrady a krajina se stávají uniformnější. Jsou méně pohostinné.
Nepravidelné počasí narušuje synchronizaci mezi hmyzem a rostlinami. Jde o dřívější kvetení rostlin nebo naopak mrazy po rozkvětu. Extrémní sucha nebo přívalové deště také ovlivňují jejich životní cyklus.
Včely medonosné, divoké včely i čmeláci jsou oslabováni nemocemi a parazity. Příkladem je roztoč Varroa destructor.
Důsledky jsou dalekosáhlé. Méně opylovačů znamená nižší výnosy plodin. To vede k horší kvalitě ovoce a zeleniny.
V konečném důsledku to ohrožuje i potravinovou bezpečnost. Pokud by tito drobní pomocníci zmizeli úplně, mnohé druhy rostlin by vyhynuly. S nimi by se zhroutily i celé ekosystémy. Představa, že bychom si v létě nedali šťavnaté jahody nebo si neupekli koláč z jablek, je děsivá. Bohužel je velmi reálná.
Čmeláci se letos zdají být početnější. Odvádějí sice kus práce. Nemohou ale nahradit komplexní síť opylovačů. Tu tvoří stovky druhů včel samotářek, motýlů, vos a brouků.
Není však vše ztraceno. Každý z nás může přispět k záchraně opylovačů:
Vytvořte ve své zahradě „opylovačskou oázu“. Sázejte různé druhy kvetoucích rostlin. Ty poskytují nektar a pyl od jara do podzimu. Myslete na různou dobu kvetení.
Opylovači tak budou mít potravu po celý rok. Vhodné jsou například levandule, rozmarýn, dobromysl, máta nebo včelník moldavský. Pomohou i obyčejné luční květiny.
Zvolte ekologické způsoby ochrany rostlin.
Sekejte trávník méně často. Ponechte neposekané plochy. Tam mohou kvést divoké květiny a hmyz najít útočiště.
Nakupujte potraviny od pěstitelů. Ti hospodaří šetrně k přírodě.
Ticho, které se snáší na naše zahrady, by pro nás mělo být budíčkem. Naši bzučící přátelé potřebují naši pomoc. Bez nich by naše talíře byly prázdné. Příroda by ztratila velkou část své krásy a rozmanitosti. Je na čase, abychom se aktivně zasadili o návrat jejich bzučení.
