
Jakmile začnou spáry měnit barvu, začne kolotoč drhnutí a nákupů čisticích prostředků. Co ale opravdu zabírá?
Zdroj: Freepik
Spáry mezi dlaždicemi umí vzdorovat i těm nejdražším čističům. Přitom často stačí pár obyčejných surovin z kuchyně nebo lékárny a správný postup. Ukážeme vám, jak je vyčistit rychle, levně a bez agresivní chemie.
Málokterý pohled v domácnosti dokáže být tak frustrující jako zašedlé nebo zhnědlé spáry v koupelně. Přitom právě tahle situace přivede většinu lidí rovnou do drogerie, kde sáhnou po drahých přípravcích s agresivním složením a slibem dokonalé čistoty. Jenže výsledky bývají rozpačité, pachy silné a peněženka o dost prázdnější. Dobrou zprávou je, že to celé jde zvládnout jinak, rychleji a výrazně levněji s pomocí věcí, které má doma skoro každý.

Spáry jsou ze své podstaty porézní materiál, který absorbuje vodu, mýdlové zbytky a minerální usazeniny, a v prostředí s nedostatečným větráním také mikroskopické spory plísní. Nestačí proto povrch přetřít vlhkým hadrem, protože nečistoty pronikají hluboko do struktury spárovací hmoty. Bez správného přístupu se jejich odstranění stává zbytečně vyčerpávající záležitostí, která se navíc musí opakovat stále dokola.
Posypte spáry tenkou vrstvou jedlé sody a přidejte trochu bílého octa, čímž vznikne jemně syčící reakce, která mechanicky uvolňuje nečistoty z povrchu i z hloubky materiálu. Po 5 až 10 minutách nastupuje starý zubní kartáček, který je na tuto práci ideální díky odpovídající šířce i hustotě štětin, a celou plochu pak stačí opláchnout čistou vodou. Pokud vám vadí zápach octa nebo ho doma právě nemáte, nahraďte ho trochou tekutého prostředku na nádobí; jedlá soda smíchaná s jarem vytvoří hustou pastu, která dobře drží i na svislých plochách a nepodteče dříve, než stihne řádně zapůsobit.
Tvrdá voda nechává na spárách bílé nebo nahnědlé usazeniny minerálních solí, které na první pohled vypadají jako špína, ale jde o vodní kámen, na který jedlá soda nestačí. Kyselina citronová, kterou seženete v každém supermarketu za pár korun, se rozpustí v teplé vodě. Výsledný roztok naneste přímo na postižená místa, přičemž kyselina minerální usazeniny rozloží během několika minut a zbytky pak lehce setřete vlhkým hadrem. Jako alternativu poslouží čerstvě vymačkaný citron, který funguje na naprosto stejném principu, a navíc příjemně voní.
Zčernalé spáry bývají nejčastěji důsledkem plísně zabydlené hluboko ve struktuře spárovací hmoty, a tady přichází ke slovu peroxid vodíku jako tříprocentní roztok z lékárny za symbolickou částku. Má mírný bělicí účinek a zároveň účinně likviduje plísňové mikroorganismy.
Nanáší se přímo kartáčkem nebo vatovým tamponem a nechá se působit patnáct až dvacet minut, poté se plocha opláchne čistou vodou. Na velmi zažranou špínu pomůže nechat peroxid působit přes noc, výsledky pak bývají překvapivě přesvědčivé. Druhou účinnou volbou je neředěný bílý ocet nanesený na spáry na několik hodin, jeho kyselost vytváří prostředí, ve kterém plísně jednoduše nemohou přežít.

Pokud doma vlastníte parní čistič, rozhodně ho při čištění spár využijte, protože horká pára proniká do struktury spárovací hmoty hlouběji než jakýkoli kartáček a bez jediného chemického přípravku uvolňuje nečistoty i plísňové usazeniny, přičemž zároveň celou plochu dezinfikuje.
Práce s ním je rychlá a výsledky jsou viditelné téměř okamžitě. Jedinou podmínkou je dobrý technický stav obkladu, protože opakované působení páry by mohlo existující mikroprasklinky postupně zvětšovat.
Parní čistič dokáže spoustu zázraků, nebojte se ho používat všude, i v kuchyni.
Pravidelné větrání koupelny po každém sprchování snižuje vlhkost, která je hlavním důvodem rychlého usazování nečistot a vzniku plísní. Čisté spáry lze navíc ošetřit tenkou vrstvou včelího vosku nebo impregnačním sprejem, který vytvoří ochrannou vrstvu a nečistotám výrazně ztíží přilnavost. Takto ošetřené spáry vyžadují podstatně méně intenzivní péči, čas věnovaný úklidu se zkrátí na minimum a výsledkem bude koupelna, na kterou budete hrdí, a to bez jediného zbytečného výletu do drogerie.