Ženy běžně zvládají multitasking, ale o to složitější pro ně bývá najít čas čistě pro sebe.
Zdroj: Freepik
Možná i vy vnímáte, že povinnosti postupně přebírají většinu vašeho dne a na osobní život zbývá méně prostoru, než byste chtěli. Právě proto může být užitečné jednoduché rozdělení dne, které pomáhá vrátit čas tam, kde ho potřebujete.
Ráno vstanete s dobrým úmyslem, že dnes bude jinak. Dáte si čas na snídani, večer si přečtete knihu, zavoláte kamarádce. Pak ale přijde první mail, schůzka se protáhne a najednou je sedm večer. Sedíte u počítače a ještě potřebujete něco dodělat. Kde je ale čas pro sebe? Zase nikde.
Tahle situace se opakuje častěji, než by vám to bylo milé. A možná vás už napadlo, jestli vůbec jde najít rovnováhu mezi tím, co musíte, a tím, co chcete. Pravidlo 8–8–8 nabízí jeden ze způsobů, jak si strukturovat den tak, aby v něm zůstal prostor i pro vás.
Princip je prostý a neúprosný, protože den má jen 24 hodin. Osm hodin strávíte v práci, osm spíte a osm by mělo patřit vám a rodině. Zní to logicky a docela spravedlivě. Když si ale skutečně spočítáte, jak váš běžný všední den vypadá, výsledek vás možná zaskočí.
Práce zabere víc než osm hodin. Přesčasy nejsou výjimkou, jsou normou. Spánek zkracujete, když nestíháte věci do druhého dne. A osobní čas? Ten se smrskne na dvě hodiny, ze kterých polovinu strávíte připravováním večeře a druhou polovinu scrollováním telefonu. To není odpočinek, který jste plánovali.
Rozdělení dne do tří bloků vám ukáže, kde přesně se ta rovnováha láme. Většinou zjistíte, že poslední část je výrazně kratší, než si myslíte.
Dojíždění ukousne víc, než čekáte. Cesta do práce a zpátky může zabrat klidně dvě hodiny denně. Někdy víc, když se něco pokazí. K tomu přidejte čekání, hledání místa na parkování, zpoždění vlaků. Týden má pět pracovních dní, takže se z toho nasbírá deset hodin, které patřily vám.
Domácnost si vezme svoje taky. Vaření, praní, nákupy, úklid. Tyto věci se musí udělat a berou tolik času, kolik jim dáte. Problém je v tom, že jim dáváte čas, který jste měli vyhrazený pro sebe.
Telefon hraje svoji roli také. Notifikace vás vytrhnou z toho, co zrovna děláte. Sociální sítě vás vtáhnou na déle, než jste chtěli. Zaměstnavatel vám pošle zprávu večer a vy máte pocit, že musíte odpovědět hned. Hranice mezi prací a volnem se rozmazává a vy ji sami pomáháte mazat.
Velké změny nejsou nutné. Stačí si uvědomit, kam vám ten čas mizí, a začít ho postupně získávat zpátky. Vyhraďte si jeden konkrétní večer v týdnu, kdy neděláte nic z povinností. Jenom věci, které vás baví. Kniha, seriál, procházka, kafe s kamarádkou. Cokoli, co vám přijde vhod.
Ranní rituál vám pomůže nastavit chod celého dne. Deset až patnáct minut, kdy si dáte klidnou snídani nebo si protáhnete tělo, než se pustíte do mailů a povinností. Ten pocit, že jste udělali něco pro sebe ještě před tím, než začal shon, má sílu, kterou nelze podcenit.
Naučte se odmítat. Ne všechno je nutné vyřídit okamžitě. Ne na každou schůzku musíte jít. Když řeknete ne věcem, které mohou počkat, získáte čas, který byste jinak ztratili. A ten čas můžete věnovat sobě.
Pravidlo 8–8–8 není nutnost, ze které nesmíte vybočit. Je to spíš vodítko, které vám ukazuje, jestli se váš den drží tam, kde chcete, nebo jestli vám zase všechno ujelo směrem k práci a povinnostem. Když sledujete, kam skutečně mizí vaše volné hodiny, získáte přehled. A s přehledem přichází i možnost něco změnit. Nebudete mít dokonalou rovnováhu každý den. To ani nejde. Ale celkově budete vědět, jestli se pohybujete správným směrem, nebo jestli zase sklouzáváte do starých kolejí.
Změnit můžete začít hned. Malými kroky, které se časem sečtou. Jeden večer pro sebe týdně. Ranní rituál. Jedno odmítnutí navíc. Tyto drobnosti vám postupně vrátí pocit, že žijete tak, jak chcete, ne jen tak, jak musíte.