Slovo robot si vypůjčil od Čapka, tento spisovatel pak proslul po celém světě

Isaac Asimov proměnil suchou vědu v napínavý příběh napříč galaxií. Vystudovaný biochemik napsal stovky knih a sepsal pravidla pro roboty, ke kterým se svět vrací i dnes, kdy se kolem nás prohánějí drony a používáme umělou inteligenci.

Malý chlapec se v pěti letech naučil sám číst a v jedenácti už psal vlastní články. Z toho kluka vyrostl jeden z nejplodnějších autorů dvacátého století. Isaac Asimov dokázal na papíře kolonizovat celou galaxii, poslat hrdiny mezi hvězdy a předpovědět osud civilizací na tisíce let dopředu. Kořeny jeho fantazie přitom rostly v hodně nečekané půdě.

Vědec, který si odskočil psát

Za sci-fi legendou stojí poctivý vědec. Cesta vedla přes zkumavky a laboratoř, dávno předtím, než přišly rakety a hvězdy. Studia biochemie na Kolumbijské univerzitě zakončil promocí v roce 1939, po válce si dodělal doktorát. Nějaký čas pak stál před studenty na Bostonské univerzitě a přednášel jim tentýž obor. Psaní zprvu běželo jako vášeň po večerech, naplno se jím začal živit od roku 1958.

Jeho pracovní tempo by si přál leckdo i teď. Za život napsal a jako editor připravil stovky knih napříč nejrůznějšími obory. Vedle vesmírných příběhů ho bavilo vysvětlovat čtenářům atom, chemii nebo dějiny, mezitím stihl i detektivky. Tvorba nakonec pokryla skoro všechny hlavní kategorie mezinárodního knihovního třídění. K té hoře knih si připočtěte ještě zhruba devadesát tisíc odeslaných dopisů a pohlednic.

První robot přišel už v mládí

Láska ke strojům s duší začala brzy. Vůbec první povídku o robotovi sepsal jako mladík v roce 1939, ještě před dokončením studií. Dostala jméno Robbie a čtenáři ji později našli ve slavné sbírce Já, robot. Tahle sbírka dodnes patří k tomu nejznámějšímu, co po sobě zanechal.

Robotí problematika ho pak už neopustila. Vracel se k ní celý život, ve vážných úvahách stejně jako v humorných zápletkách. Napsal o strojích bezpočet povídek a několik knih. Postupně tak zaplnil celý jeden fiktivní vesmír, kde se roboti řídí pevnými pravidly.

Tři pravidla pro každého robota

Zdaleka nejtrvalejším odkazem se staly tři prosté věty. Zákony robotiky spatřily světlo světa v roce 1942 v povídce Hra na honěnou. Robot nesmí nikomu z nás ublížit ani svou nečinností připustit, aby se tak stalo. Musí poslechnout zadané příkazy, dokud neodporují prvnímu zákonu. Zároveň má chránit sám sebe, dokud tím neporuší předchozí dvě pravidla.

Znělo to tehdy jako pouhá literární hříčka. Dnes stejné otázky řeší tvůrci umělé inteligence i konstruktéři autonomních vozů. O pár knih později přišel na scénu takzvaný nultý zákon, který stroji zapovídá uškodit celému lidstvu. Vyvstal z něj pořádný spor. To pravidlo dovoluje obětovat jednotlivce ve jménu vyššího dobra a přesně na téhle myšlence se čtenářská obec rozdělila na dva nesmiřitelné tábory.

Slovo robot si půjčil u Čapka

Tady přichází detail, který potěší každého Čecha. Zdejší velikán science fiction nikdy nepředstíral, že slovo robot vymyslel. Otevřeně přiznával jeho původ v dramatu R.U.R. Karla Čapka z roku 1920. Paradoxně mu přitom Čapkova hra ani trochu nesedla.

Jeden pojem si vypůjčil, jiný světu naopak daroval. Označení robotika, dnes běžný název pro celý technický obor, razil jako úplně první. Za tuhle slovní ražbu mu dějiny vděčí dodnes.

Sága, která ho vrátila do hry

Nejslavnějším dílem se stala rozsáhlá sága Nadace. Epické vyprávění skládal celých devětačtyřicet let a poskládal ho ze sedmi dějově provázaných knih. Příběh se odehrává přes dvacet tisíc let v budoucnosti, kdy naše civilizace osídlí celou galaxii a spojí ji v jednu obří říši. Geniální matematik Hari Seldon v něm rozvine psychohistorii, vědu schopnou z matematických výpočtů odhadnout osud obřích mas na tisíce let dopředu. Za tuhle sérii si autor v roce 1966 odnesl zvláštní cenu Hugo pro nejlepší ságu všech dob.

O nový zájem se postaralo televizní zpracování, jehož první řada dorazila na podzim roku 2021. Podle plánů tvůrců může vyprávění nakonec čítat až osmdesát dílů. Aktuálně se připravuje již čtvrtá řada seriálu, termín vydání ještě není známý. Právě díky obrazovce objevila slavnou Nadaci úplně nová generace diváků, která do knih ještě nenahlédla. Pro nás Čechy je tam jedno další plus, protože se hojně natáčelo u nás. V seriálu vás mile překvapí lom Velká Amerika nedaleko Karlštejna.

Tajemství odhalili až po smrti

Konec přišel v New Yorku roku 1992. Jako oficiální příčina úmrtí zaznělo selhání srdce a ledvin. Skutečnost zůstala dlouhá léta pod pokličkou. Během operace srdce v roce 1983 dostal pacient transfuzi krve nakažené virem HIV a onemocněl AIDS.

Rodina celou věc na radu lékařů tajila, veřejnost tehdy vůči viru provázela panika a předsudky. Pravda vyplula na povrch až po spisovatelově smrti, kdy ji zveřejnila jeho druhá žena. Zůstala po něm hořká tečka za životem plným rozumu, vědy a osvěty. Svět poznání v něm ztratil jednoho z nejhlasitějších zastánců.

Zdroje: Autorský text, Wikipedie, Britannica