Vlajka na domech, tričkách i koláčích. Američané svou hrdost prostě umí ukázat.
Zdroj: Freepik
V české kuchyni má výsadní místo. V koláčích, pomazánkách i knedlících. Američané ji neznají, neumí ji nahradit a nechápou, proč ji Češi milují. Jedna surovina, bez které se neobejde žádná domácnost. A bez které se pečení mění v zoufalý experiment.
V každé české domácnosti se najde něco, co Američané považují za záhadu nebo rovnou za nechutnost. Nejhorší na tom je, že by mě ani za mák nenapadlo, že tahle surovina v jiných zemích neexistuje. Je tak samozřejmá, že ji člověk ani nevnímá. Dokud se neocitne za velkou louží, v americké kuchyni, a nezjistí, že ji tam prostě nenajde. Ne proto, že by ji neprodávali. Ale proto, že ji vůbec neznají.
Když se Američan či Čech vydají do obchodu, čeká je zklamání. V regálech není. V receptech ji cizinci nechápou, když ji ochutnají bez cukru, neví, co si o tom myslet. Je to kyselé, suché, zvláštní. A přitom právě tahle chuť tvoří základ českého pečení. Bez ní buchty nejsou buchtami a tradiční koláče ani frgály by neexistovaly. Už víte?
V české kuchyni má tahle surovina výsadní postavení, protože je základem sladkých jídel, dodává jim vláčnost, jemnost a lehkou kyselost. Obsahuje bílkoviny, vápník, je lehce stravitelná a hodí se i do slaných pokrmů.
Češi ji znají v několika variantách. Tučnou, polotučnou, odtučněnou i tvrdou na strouhání, každá má své místo v kuchyni. Do koláčů se hodí klasická verze v alobalu, do pomazánek krémová, ale chutná skvěle i jen tak s cukrem a skořicí. Ať už pečete šátečky, buchty nebo bábovku, bez ní to prostě není ono.
Američané se s ní setkávají jen výjimečně. V obchodech najdou cottage cheese, ricottu, cream cheese nebo quark, ale žádný z nich nemá tu správnou konzistenci ani chuť. Cottage cheese je hrudkovitý a slaný, ricotta příliš krémová, cream cheese mazlavý a hutný. Quark se blíží, ale bývá řidší a chuťově nevýrazný. Výsledek? Recepty nefungují.
Buchty nedopadnou dle očekávání a přichází frustrace, pomazánky jsou buď vodnaté, nebo příliš hutné. A Američané kroutí hlavou. Suchá pomazánka není výhra, stejně jako rozteklý koláč. Tady se ukazuje, že český tvaroh není jen surovina, ale přesně vyvážený základ, který drží recepty pohromadě.
Češi žijící v USA si proto pomáhají sami, vyrábějí si tvaroh doma. Zahřejí mléko, přidají citronovou šťávu a nechají ho srazit. Pak ho scedí přes plátno a mají hotovo. Výsledek je překvapivě blízký tomu, co znají z domova. Jiní ji shánějí v obchodech s cizokrajnými potravinami, nejčastěji v polských, ruských nebo německých. A někteří si ji vozí dokonce z Česka.
Pro food blogery je tohle téma poklad. Můžete nabídnout domácí postup, porovnat alternativy, vysvětlit rozdíly. A hlavně ukázat, že české pečení má své kouzlo právě v těchto nenápadných detailech. Tvaroh není jen nostalgie, je to funkční surovina, která má v receptech konkrétní roli. A když chybí, výsledek prostě nefunguje.
Když se Američan nastěhuje do české domácnosti, čeká ho kulturní šok. Ne kvůli jídlu samotnému, ale kvůli tomu, jak ho Češi připravují. S láskou, s tradicí, s důrazem na suroviny. A tahle konkrétní surovina je toho důkazem.
Ráno ji najdete na stole v podobě koláče, odpoledne v pomazánce a večer? Třeba v knedlících. A když ji ochutnáte, pochopíte, proč se bez ní Češi neobejdou. Tvaroh není módní výstřelek. je to základní kámen české kuchyně.
Tvaroh je totiž víc než jen bílá hmota či surovina. Je to chuť dětství, víkendů, babiček, chalup a pečení, které voní po vanilce a rumu. A to se nedá nahradit ani ricottou, ani cottage cheesem. Tohle je česká domácnost v jedné lžíci.
Zdroj: Lidovky
