Proč v horku nemáme hlad? Tělo potlačuje chuť k jídlu podobně jako při horečce

V horku mozek vypíná hlad dřív, než si stačíte všimnout. Není to slabá vůle, tělo tak reaguje záměrně. Celý proces přitom funguje na podobném principu jako reakce na chilli papričky nebo běžnou horečku.

Jakmile je venku na padnutí, naše tělo si usmyslí, že nemá hlad. Jenže za tímhle pocitem nestojí jen únava nebo psychika. Ukazuje se, že mozek má vlastní teplotní čidlo, které hlad při vedru doslova vypíná, a funguje rychleji a přesněji, než bychom čekali. Spouští se dřív, než si vůbec uvědomíme, že je nám horko.

Tělo přepne do úsporného režimu

Hluboko v mozku je skupina buněk, jejichž jediným úkolem je říkat tělu, kdy má přestat jíst. Jakmile tělesná teplota stoupne nad normál, aktivují se a do těla přijde pokyn k zastavení pocitu hladu. Celý proces přitom proběhne během pár minut. Přesně proto v horkém dni najednou zjistíte, že jste od rána skoro nic nesnědli, a ani vám to nepřišlo divné.

Chilli a vedro mozek vnímá podobně

Receptory, které v mozku reagují na teplo, reagují také na kapsaicin, tedy na látku obsaženou v chilli papričkách. Proto pálivé jídlo zahřeje a zároveň bere chuť pokračovat v jídle. Vědci to potvrdili na myších, u kterých zablokování těchto receptorů chuť k jídlu při horku obnovilo.

Pálivou stravu a vedro tedy mozek zpracovává podobným způsobem. Zajímavé je, že právě proto spousta kultur v horkých částech světa, třeba na Středním východě nebo v Mexiku, pálivé jídlo v létě běžně jí. Spustí totiž pocení a tělo se přirozeně ochladí.

Pohyb v létě bere hlad ze dvou stran

Při cvičení venku tělesná teplota stoupne z pohybu i z prostředí najednou. Výzkumný tým nechal myši běhat 40 minut na pásu a zjistil, že v následující hodině jedly výrazně méně než ta zvířata, která seděla v klidu. Jakmile vědci zablokovali teplotní receptory v mozku, efekt vymizel. Pohyb tedy potlačuje chuť k jídlu mimo jiné přes tenhle teplotní mechanismus, a to nezávisle na jiných hormonech. Pokud tedy po letním běhu nemáte hlad, tělo to dělá záměrně.

Proč nemocní přestávají jíst

Stejný princip přitom pravděpodobně vysvětluje, proč při horečce nemáme na jídlo ani pomyšlení. Vědci předpokládají, že tělo při teplotním stresu záměrně potlačí hlad, aby mohlo soustředit energii na uzdravení místo na trávení. Z evolučního pohledu to dává smysl, přehřátý organismus, který odpočívá místo trávení potravy, se dá do pořádku rychleji. Letní vedra přitom pravděpodobně spouštějí stejnou dráhu, i když žádná horečka není, přímý důkaz u lidí ale vědci teprve hledají.

Ráno hlad, odpoledne nic

Výzkum také naznačuje, že tělesná teplota přirozeně kolísá během dne podle našich vnitřních hodin. Ráno je nižší a hlad se dostaví snáz, odpoledne teplota stoupá a chuť k jídlu slábne. V létě se tohle přirozené kolísání ještě prohloubí venkovním teplem. Proto snídaně v létě jde obvykle lépe než oběd v poledním žáru. Vědci předpokládají, že právě proto má smysl přesunout větší jídlo do dřívějších hodin a odpoledne si dát lehčí porce.

Hlad v mozku nevypne úplně

V mozku nesedí jen buňky tlumící hlad, ale také ty, které ho naopak spouštějí. Teplo sice aktivuje ty první a ty druhé přebije, jenže úplně je nevyřadí. Proto vedro hlad nevypne docela, ale výrazně ho oslabí. Občasný záchvat chuti na něco sladkého nebo slaného uprostřed horkého dne tedy není přelud, mozek jen hledá rovnováhu mezi oběma signály.

Tělo hlad potlačí, výsledky to neudělá

Nechuť k jídlu v létě není rozmar ani výmluva. Je to fyziologická reakce mozku na teplo, kterou organismus používá záměrně. Potíž nastane ve chvíli, kdy ji necháme převzít úplnou kontrolu, protože tělo výživu potřebuje i ve vedrech, jen ji méně hlasitě vyžaduje. Výsledkem bývá únava, podrážděnost nebo pokles výkonnosti, aniž bychom si uvědomili proč. Jak s tím v praxi naložit a co jíst, aby vám to v horku chutnalo, najdete v článku o letním jídelníčku.

Zdroje: Autorský text, Studie: Vicent, M. A., Mook, C. L., & Carter, M. E. (2018). POMC neurons in heat: A link between warm temperatures and appetite suppression