Pravidlo pěti stran: Nejlepší způsob, jak si vybrat z knih, které už máte doma

Polička prohýbající se pod vahou knih, záložky zastrčené v titulech rozečtených před rokem a nové přírůstky na vrcholu hromádky. Jak si vybrat knihu, která bude právě ta pravá, aniž byste další hodinu strávili přemýšlením a nakonec otevřeli mobil místo knížky?

Přiznám se, že za poslední tři roky jsem těch knih tolik nestihla. Od Vánoc se snažím zase dbát na pravidelnost a přečíst aspoň dvě za měsíc. Jenže otevřete knihovničku a najednou nevíte, co dřív, jestli sáhnout po novém žánru, oblíbeném autorovi, nebo konečně rozečíst tu sérii, která čeká od loňska.

Nakonec se koupí jiná knížka, která je trendy. Hromádka se zvětšuje, zatímco stránky zůstávají nepřečtené, ale jeden fígl na mě funguje a o ten se s vámi podělím.

Proč vlastně pořád kupujeme nové

Mechanismus se opakuje dokola. Přijdete do knihkupectví nebo otevřete e-shop, něco vás zaujme, koupíte to a dobrý pocit je okamžitý. Jenže dobrý pocit z koupě a dobrý pocit ze čtení nejsou totéž. Nová kniha přináší vzrušení z možností, kdežto ta pátá na poličce zprava jen čeká. A čím víc jich čeká, tím větší je paralýza při výběru.

Pravidlo prvních pár stránek funguje lépe, než si myslíte

Náš učitel tance na škole říkával, že když vás písnička nezaujme do pár sekund, hledejte jinou. Totéž platí pro knihy. Otevřete ji, přečtěte prvních pět stránek a sledujte, co se děje. Zpomaluje se vám dech? Chcete číst dál? Nebo se přistihnete, že koukáte z okna?

Knihu neodložíte hned a zároveň přirozeně zjistíte, jestli na ni máte teď náladu. Já jsem dočetla snad vše, co jsem začala. Odložila jsem knihu v půlce snad jen dvakrát, a to proto, že příběh šel směrem, který nedával smysl. Časem jsem se ale vrátila. Některé knihy prostě potřebují správné načasování.

Kdy je ta správná chvíle na rozečtenou knihu

Čtení je hodně o rozpoložení. Miluju knihy, ke kterým se dá vracet víckrát, protože pokaždé je vnímáte jinak. Jste starší, zažíváte něco jiného, trápí vás jiné věci, nebo jste naopak zamilovaní po uši. Totéž platí pro výběr. Thriller po náročném pracovním týdnu sedne jinak než v neděli ráno u kávy.

Pomůže vám zamyslet se nad tím, co by se vám teď líbilo. Jestli únik od reality, napětí, smích, nebo něco, u čeho si pořádně popláčete. Odpověď vás zavede ke správné poličce rychleji než hodiny brouzdání po recenzích.

Jak se donutit sáhnout i po starších titulech

Jednou jsem se odhodlala sepsat všechny nepřečtené knihy a losovat ze sklenice. Záměr dobrý, provedení náročné, protože těch knih je fakt hodně. Co ale funguje lépe, je fyzický kontakt. Vezměte knihu do ruky, prolistujte ji, přečtěte si shrnutí na zadní straně. Kolikrát se stane, že vás titul nebo obálka příliš nezaujmou, ale anotace vás chytne?

Ač nerada, musím přiznat, že mě v této době dokope i zjištění, že knihu, kterou mám koupenou, chce někdo zrežírovat. To prostě chcete stihnout dříve, než to nějaký scenárista překope, ne? Naposledy jsem takhle rychle četla knižní předlohu Rodu Draka.

Nové žánry jako cesta zpátky ke čtení

Mám za sebou nově pár thrillerů a teď chci zkusit severské kriminálky. Dark romance jsem ještě nečetla nikdy, horory taky ne, protože jsem posera. Ale první thrillery mě úplně pohltily a právě tenhle pocit je to, co u čtení hledám.

Pokud vás přestaly bavit žánry, které jste dosud četli, je to signál, nikoliv problém. Čtenářský vkus se vyvíjí stejně jako hudební. Co bavilo ve dvaceti, nemusí fungovat v pětatřiceti. Naopak žánr, který jste vždy odmítali, může překvapit.

Proč na pravidelném čtení záleží víc, než se zdá

Přišlo mi to na mysl po prohraném Scrabblu. Ano, Scrabble, hra, kde by měl mít knihomol navrch. A já prohrála. Víckrát. Slovní zásoba prostě potřebuje pravidelné posilování a čtení je nejpřirozenější způsob, jak to dělat. Nemluvě o tom, že každá přečtená kniha je chvíle jen pro vás, v klidu, odtržení od notifikací a hluku okolního světa.

Začněte dnes, ne až dočtete seznam

Nedokonalý plán, který opravdu zrealizujete, vždy porazí dokonalý seznam, na který nikdy nedojde. Jděte ke knihovně, vezměte první knihu, která vás zaujme pohledem nebo dotykem, a přečtěte prvních pět stránek. Pokud vás chytne, čtěte. Pokud ne, zkuste další. Výčitky, pravidla ani tabulky do toho nepatří. Ta správná kniha na vás čeká, jen ji musíte konečně otevřít.

Zdroje: Autorský text, osobní zkušenost autorky