Co doopravdy skrývají naše sny? Vědci odhalili, že spánek funguje jako dokonalý emoční trenažér proti strachu

Každou noc nás mozek vtáhne do bizarních příběhů plných napětí a emocí. Věda dlouho hledala jejich hlubší smysl a rozsáhlá mezikulturní studie ukázala jasnou funkci snů. Trénují naše emoce, tlumí úzkost a zároveň chrání naši křehkou lidskou psychiku.

Zavřete oči a mozek vás během chvíle přenese do jiného světa. Padáte, utíkáte, potkáváte dávno mrtvé blízké, prcháte před šelmou do skalní průrvy. Ráno si z toho pamatujete útržky a ptáte se, k čemu takové noční divadlo vůbec slouží. Funkce snů zaměstnává vědu už desítky let a odpověď se rodí pomalu. Nová data ale naznačují, že spánkové halucinace mají překvapivě konkrétní úkol.

Proč mozek v noci sní

Sen nás přepne do jiného stavu mysli, nikoli do náhodného šumu unaveného mozku. Nabízí se otázka, proč vůbec v noci prožíváme živé obrazy místo tiché prázdnoty. Evoluční psycholog Antti Revonsuo přišel s myšlenkou, že sny fungují jako nácvik. Simulují hrozby a nebezpečné situace, aby nás připravily na obdobné okamžiky v bdělém životě. Sen se podle této teorie chová jako věrný trenažér reality, který zlepšuje naše šance obstát.

Studie napříč pěti odlišnými světy

Většina výzkumů snů vzniká v laboratořích Spojených států a Evropy, mezi studenty vysokých škol. Tým vedený Davidem Samsonem z University of Toronto a Lamprosem Perogamvrosem tenhle úzký záběr rozbil. Vědci analyzovali 896 snů od 234 osob z pěti různých prostředí.

Do vzorku zařadili sběrače a lovce BaYaka z Konžské pánve a Hadza z Tanzanie, vedle nich kontrolní skupinu, pacienty se sociální úzkostí, trpící poruchou nočních můr a kanadské studenty z pandemie covidu. Sny prošly programem LIWC-22, který podle slovníku o více než 12 000 výrazech třídí text do čtyř kategorií, od sociálního obsahu přes hrozby až po úzkost.

Lovci a sběrači sní o hrozbách

U komunit BaYaka a Hadza se ve snech objevovalo výrazně víc hrozeb než u populací Globálního severu. Souvisí to s jejich každodenní realitou, kde číhají šelmy, nemoci i vyšší úmrtnost. Hadzové zároveň vykazovali překvapivě málo negativních emocí, tedy hrozbu bez doprovodné tíhy. Jejich sny navíc často nabízely řešení. Jeden muž popsal útěk před stádem slonů do malé jeskyně, jiného pronásledoval leopard a on unikl. V řadě snů přišla záchrana od druhých, přítel vytáhl snícího ze studny u oblasti Hukumako.

Sen jako noční trénink emocí

Právě tady se ukazuje jádro celé práce. Sen spojí ohrožení s bezpečným rozuzlením, a hrozba tak ztratí váhu. Mozek si přehraje nebezpečí, najde východisko a probudí se s menší zátěží. Vědci tomu říkají emoční katarze, tedy uvolnění nahromaděného napětí. U BaYaků k tomuto zpracování hrozby často pomáhá silná sociální opora, blízcí a rodina se objevují ve snech jako záchrana. Pevná pospolitost malých komunit z jejich snů dělá účinnější emoční nástroj.

Když sny přestanou plnit úkol

U klinických skupin tenhle mechanismus vázne. Pacienti s poruchou nočních můr měli ve snech nejvíc negativních emocí a hrozba u nich zůstávala bez řešení. Jedna snící slyšela telefonem zprávu o smrti bratra a probudila se v pláči, bez úlevy. Kanadští studenti během pandemie covidu vykázali vůbec nejvyšší úzkost ve snech, často provázenou pocitem osamění. Sociální úzkost se přitom od kontrolní skupiny nelišila, byť se v ní zračila izolace. Sen bez rozuzlení ztrácí svou léčivou moc.

Noc jako tichý terapeut duše

Spánek tedy zdaleka není jen odpočinek těla. Funguje jako nenápadná noční dílna, kde si mozek přebírá strach a hledá cestu ven. Výsledky ukazují, že u zdravých populací sen tlumí úzkost a vrací vnitřní rovnováhu. Kde funguje sociální opora a pospolitost, tam pracuje ještě líp, jak dokládají sny sběračů a lovců. Až se vám příště bude zdát něco divokého, možná zrovna probíhá tichá práce na vaší duševní odolnosti.

Zdroje: Autorský text, studie: Samson, D. R., Clerget, A., Abbas, N., et al. (2023). Evidence for an emotional adaptive function of dreams: a cross-cultural study. Scientific Reports. PMID: 37783728.