Ultrazpracované potraviny a hubnutí: Proč zdravá jídla na papíře v reálu selžou

Dvě skupiny lidí jedly zdravě, podle oficiálních výživových doporučení. Výsledky na váze se přesto lišily až dvojnásobně. Rozdíl nebyl v kaloriích ani v množství jídla. Skrýval se v něčem, na co se při sestavování jídelníčku běžně nemyslí.

Kdykoli se u nás doma stočí řeč na jídlo, otevře se tím pohled na to, jak Češi běžně jedí a co si nakupují. Polotovary v naší lednici moc nenajdete, snažíme se vařit z čerstvých surovin, i když to zabere čas a plánování. Proto občas překvapí, jak na jídlo nahlíží lidé v okolí.

Že mražené polotovary nejsou žádná zdravá výživa, to většina tuší, ale i tak je jí a dává dětem. Nicméně že i jogurt s hezkou etiketou a zeleným semaforem může být jiný příběh, to už sleduje málokdo. Britská studie z roku 2025, publikovaná v časopise Nature Medicine, tohle poprvé změřila v podmínkách, kde obě skupiny jedly podle stejných výživových doporučení. Výsledek stojí za vaši pozornost.

I zdravé jídlo vás může obelstít

Když se řekne ultrazpracované potraviny, většina z nás si představí chipsy nebo fast food. Jenže realita je mnohem složitější. Zpracovaná potravina je vlastně jakákoli potravina, která byla během přípravy nějak upravena.

Zmražení, pečení nebo sušení samo o sobě ještě problém nepředstavuje. Jiná situace nastává u chemicky zpracovaných potravin, označovaných zkratkou UPF nebo jako vysoce průmyslově zpracované potraviny. Ty mají obvykle vysoký obsah přídatných látek, umělých přísad a transmastných kyselin.

Co se mezi ně řadí? Mražená hotová jídla, balené pečivo s dlouhou trvanlivostí, snídaňové cereálie, chipsy, cukrovinky, instantní polévky nebo masné polotovary, jako jsou párky a nugety.

Vědci potraviny třídili podle klasifikace NOVA, která se nezabývá kaloriemi ani tukem, ale tím, co se s jídlem dělo předtím, než se dostalo na váš talíř. Obě skupiny přitom jedly zdravě, podle stejných oficiálních doporučení. Lišil se jen jeden faktor, kterým byla míra zpracování toho, co měly na talíři.

Stejná dieta, dvojnásobně různé výsledky

Do studie nastoupilo 55 dospělých, kteří před začátkem výzkumu jedli průmyslově zpracované potraviny jako zdroj více než dvou třetin denních kalorií. Osm týdnů na každé dietě dostávala jedna skupina jídlo ze skutečných surovin, jako jsou například: brambory, maso, vejce, luštěniny, zelenina, ovesné vločky. Druhá skupina jedla průmyslově zpracované potraviny, které ale splňovaly britská výživová doporučení. Obě skupiny jedly tolik, kolik chtěly.

Skupina se skutečnými surovinami zhubla průměrně 2,06 % tělesné hmotnosti. Ta druhá 1,05 %. V kilogramech to u průměrné účastnice znamenalo rozdíl téměř jednoho kila čistého tuku za osm týdnů, přičemž nikdo nic nepočítal, nehlídal porce ani si nezapisoval kalorie.

Proč jíte víc, než chcete

Skupina na průmyslové dietě snědla spontánně přibližně o 327 kalorií denně více než ta druhá. Ne proto, že by měla větší hlad. Vědci jako možné vysvětlení uvádějí vyšší energetickou hustotu průmyslových potravin, rychlejší jedení a zpožděný signál sytosti. Průmyslové zpracování do potravin přidává látky, které mohou posouvat přirozený moment, kdy přestanete jíst, o několik soust dál. Výsledek se nenakumuluje za jeden oběd, ale klidně až za týdny.

Tuk šel dolů, chutě také

Skupina se skutečnými surovinami přišla o výrazně více tuku, včetně toho viscerálního, který se ukládá kolem vnitřních orgánů a zatěžuje srdce. Vědci u ní naměřili také nižší hladinu triglyceridů v krvi. Účastníci navíc popisovali, že je méně přepadaly chutě na slané a lépe se jim odolávalo jídlu mezi hlavními jídly.

Na průmyslové dietě to vypadalo jinak. Zácpou trpělo téměř čtyřikrát více účastníků, únava byla výrazně častější a spánek horší. Vědci to spojují s rostoucími důkazy o vlivu průmyslově zpracovaných potravin na zdraví střev. Tato studie k nim přináší první data z reálného prostředí mimo metabolickou laboratoř.

Co vám etiketa neřekne

Studie neříká, že průmyslové jídlo nemá v jídelníčku místo. Skupina, která ho jedla, také zhubla. Jenže přišla o méně tuku, hůř zvládala chutě a fyzicky se cítila hůře. A to při dietě, která by na papíře prošla jako vzorová.

Zelený semafor na obalu říká něco o tucích, cukru a soli. O tom, co se s jídlem dělo v továrně, neříká nic. Výsledek stojí za to mít na paměti příště, až budete v supermarketu vybírat mezi dvěma jogurty.

Zdroje: Autorský text, studie: Dicken, S. J., Jassil, F. C., Brown, A., Kalis, M., Stanley, C., Ranson, C., Ruwona, T., Qamar, S., Buck, C., Mallik, R., Hamid, N., Bird, J. M., Brown, A., Norton, B., Gandini Wheeler-Kingshott, C. A. M., Hamer, M., van Tulleken, C., Hall, K. D., Fisher, A., Makaronidis, J., & Batterham, R. L. (2025). Ultraprocessed or minimally processed diets following healthy dietary guidelines on weight and cardiometabolic health: A randomized, crossover trial; NZIP