Ortorexie: Posedlost zdravou výživou, která ublíží víc než burger s hranolkami

Ortorexie se netýká těch, kdo jedí pizzu a zapíjejí ji kolou. Zasahuje právě ty, kdo to se zdravím myslí vážně, tráví hodiny nad složením potravin a pečlivě hlídají každý nákup. Jenže lepší zdraví to ve výsledku nepřináší, ba naopak.

Každý druhý Čech je hokejový trenér. Každý ví, jak správně zahájit útok, kdy vyměnit brankáře a proč kouč zvolil špatnou sestavu. Jenže to samé se pomalu ale jistě děje i ve výživě, i když čísla na osobních vahách říkají pravý opak.

Pořady o hubnutí mají velký úspěch a každý si na gauči s miskou brambůrek řekne, že ti lidi jsou takoví a makoví, jak to že nevědí, že mají jíst tohle. Pak je tu skupina, která opravdu důkladně hledá vše o zdraví, tráví hodiny nakupováním správných potravin, aby měli šanci tu být déle a vitální. Který extrém je lepší? Ani jeden. Nejen v Česku, ale po celém světě se rozmáhá ortorexie a nepotěší ani zaryté fitnessáky.

Správná chuť k jídlu, která se zvrtne

Ortorexii poprvé popsal americký lékař Steven Bratman v roce 1997 a název kombinuje řecká slova pro správný a chuť k jídlu. Při anorexii řeší člověk kalorie a váhu, tady jde o něco jiného. Ortorektici se nesoustředí na to, kolik toho snědí, ale na to, co přesně do těla dají.

Sám Bratman to popsal tak, že lidé s anorexií jídlo vynechávají, zatímco ortorektici ho nepřeskakují, ledaže by zrovna drželi půst. Lidé s anorexií se za svůj stav stydí, ortorektici ho naopak aktivně šíří dál a přesvědčují o něm rodinu i přátele. Ano, jako vegani či vegetariáni. Většina z nich přitom vůbec netuší, že mají problém, protože jejich chování okolí i oni sami vnímají jako příkladnou péči o zdraví.

Kdy zdravý košík přestane stačit

Začíná to nenápadně. Nejdřív zmizí bílý cukr, poté další potraviny, pak celé skupiny. Přidají se pevná pravidla o tom, kdy jíst a kdy ne. Složení každého nákupu se čte se stejnou pozorností jako smlouva. Seznam zakázaných potravin se každý týden trochu prodlouží.

Spousta ortorektiků tohle vnímá jako disciplínu a hrdost, ne jako problém. Jenže ve chvíli, kdy přijde pozvání na narozeninovou oslavu nebo rodinný oběd, začne být jasné, co se děje. Strach ze snědení něčeho nevhodného je silnější než chuť být s lidmi, takže člověk začne odmítat, omlouvat se, vyhýbat se. Sociální život se zužuje spolu s jídelníčkem.

Tělo to odnáší také. Jednostranný jídelníček znamená, že tělu časem přestanou chodit věci, které potřebuje. Výsledkem může být podváha, anémie nebo zpomalení srdečního tepu, a to u lidí, kteří si říkali, že dělají maximum pro své zdraví.

Zdravotníci a sportovci nejsou výjimkou

Ortorexie se nevyhýbá těm, kdo o výživě čtou nejvíce. Naopak. Odborníci opakovaně pozorují vyšší míru ortorektického chování u zdravotnických pracovníků a sportovců. Výzkumy ukazují, že čím víc člověk věnuje pozornost přirozeným potravinám, sleduje složení stravy a mění své zvyky na základě každé nové výživové informace, tím vyšší má skóre ortorektického chování. Znalosti tedy samy o sobě zdravý vztah k jídlu nezaručují, což si řada z nás nechce připustit.

Týká se to i vás? Otestujte se

1. Přemýšlíte o jídle tři a více hodin denně?

2. Plánujete si svůj jídelníček několik dní dopředu?

3. Jsou pro vás důležitější kalorie, nebo chuť jídla?

4. Snížila se kvalita vašeho života (na úkor dodržování zdravějšího životního stylu)?

5. Jste na sebe přísnější?

6. Zvýšila se vaše sebeúcta proto, že se stravujete zdravěji?

7. Vzdali jste se svých oblíbených pokrmů?

8. Způsobuje vám dieta problémy při setkáních s přáteli, rodinou nebo při stravování mimo domov?

9. Máte pocit viny, když porušíte svoji dietu?

10. Cítíte se uspokojeni, když se zdravě stravujete?

Bratmanův test, zda trpíte ortorexií, je celkem výstižný. Jak jste dopadli? Pět kladných odpovědí z deseti je signál, že jídlu věnujete více prostoru, než je zdrávo. Více než pět? Je na čase si promluvit s odborníkem na výživu nebo psychologem.

Jak se z toho dostat

Jestli vaše myšlenky na jídlo zaměstnávají velkou část dne, pokud porušení vlastních pravidel vyvolává silnou úzkost nebo se společné jídlo s přáteli mění ve stres, má smysl promluvit si s psychologem nebo psychoterapeutem. Klíčové je nejdřív přiznat si, že vztah k jídlu není v pořádku, protože bez toho se nedá nic měnit. Terapie pak pracuje prakticky přes postupné ochutnávání zakázaných potravin, vědomé vnímání chuti a jídlo ve společnosti.

Jídlo má být také radost

Žádná potravina sama o sobě není zdravá ani nezdravá, protože rozhoduje složení stravy jako celku, ne jeden oběd nebo dort na oslavě. Radost z jídla a potěšení ze společného stolu jsou podle odborníků stejně důležitou součástí zdravého stravování jako výběr kvalitních surovin. Oba extrémy, gauč s brambůrkami i úzkostlivé vážení každého sousta, vedou jinými cestami ke stejnému výsledku. Zdraví to není ani v jednom případě.

Zdroje: Autorský text, NZIP, Studie: Yöyen, E., Dereli, Ş., & Güneri Barış, T. (2025). Predictors of orthorexia nervosa in women: eating attitudes, emotional regulation difficulties, anxiety, depression and self-esteem; Studie: Scarff, J. R. (2017). Orthorexia nervosa: An obsession with healthy eating; FN Brno