Podnikatelé mohou získat platební terminál zdarma přímo od státu, přesto mnozí preferují hotovostní platby.
Zdroj: Freepik
Projekt Česko platí kartou nabízí podnikatelům terminály zdarma na rok a má usnadnit přechod na moderní platby. Přesto přibývá provozoven, kde zákazníci s kartou nepochodí. Je za tím odpor k digitalizaci, pohodlí hotovosti nebo snaha vyhnout se vysokým daním?
Ministerstvo průmyslu a obchodu prodloužilo projekt Česko platí kartou až do března 2028. Jeho cílem je podpořit bezhotovostní platby, digitalizaci podnikání a zvýšit pohodlí zákazníků. Podnikatelé i veřejné instituce tak mohou nadále využívat platební nebo mobilní terminál či platební bránu zdarma po dobu až jednoho roku. Po uplynutí této doby mohou zařízení bez sankcí vrátit, nebo je dále používat za běžných tržních podmínek.
Od roku 2020 bylo v rámci projektu rozdáno téměř 52 tisíc platebních terminálů a 13 tisíc platebních bran. Podle ministerstva se díky tomu zvýšil průměrný počet terminálů na 1000 obyvatel z 26 na 32. Projekt se stal inspirací i pro Německo, které nedávno spustilo podobnou iniciativu s názvem Deutschland zahlt digital.
Podle údajů vydavatelů platebních karet si 85 % podnikatelů ponechá terminál i po skončení bezplatného období. Ministerstvo projekt nadále podporuje prostřednictvím osvěty, propagace digitalizace a zjednodušování podpůrných procesů, například zaváděním elektronických účtenek. Novinkou je i softwarové řešení, které umožňuje proměnit mobilní telefon v platební terminál a tím snížit náklady na přijímání plateb.
Frustrace některých Čechů však roste, protože podniky, které bezhotovostní platby odmítají, se rozhodují nepodporovat.
Zákazníci stále častěji narážejí na provozovny, kde bezhotovostní platba není možná. Nejde přitom jen o stánky nebo sezónní podniky. Platby v hotovosti se objevují i v nově otevřených kavárnách, službách či obchodech ve velkých městech. Diskuze na sociálních sítích ukazují rostoucí nespokojenost. Lidé upozorňují, že podniky terminál mají, ale dávají jasně najevo, že preferují hotovost. Jiní uvádějí, že obsluha situaci obhajuje tím, že se jim to nevyplatí, i když je zařízení na rok zdarma.
Zatímco stát, banky a vydavatelé platebních karet se snaží podnikatelům cestu k digitalizaci a bezhotovostnímu placení usnadnit, část provozovatelů se jí stále brání. Zákazníci si to často vysvětlují tím, že platby kartou znamenají automatickou evidenci tržeb, zatímco hotovost umožňuje větší volnost při vykazování příjmů.
Právě tato volnost bývá v diskusích spojována s obcházením daňových povinností, což mnozí vnímají jako hlavní důvod, proč někteří podnikatelé bezhotovostním řešením odolávají. Některé nové podniky přitom zpočátku nabízejí platbu kartou, po několika měsících se ale často vracejí k hotovosti.
Často podnikatelé uvádějí praktické důvody, které jim v akceptaci platebních karet brání. Patří mezi ně:
Tyto důvody ukazují, že odmítání bezhotovostních plateb nemusí vždy znamenat úmysl vyhnout se evidenci, ale může vycházet z provozní reality.
Dalším faktorem jsou transakční poplatky a měsíční paušály, které podnikatelé hradí po skončení bezplatného období. U sezónních provozů může být poměr nákladů k tržbám nevýhodný.
Projekt Česko platí kartou je podle vydavatelů platebních karet výjimečný svým rozsahem i dopadem. Pomohl více než šedesáti tisícům podnikatelů připojit se k digitálnímu platebnímu systému. Česká republika je dlouhodobě lídrem v oblasti bezkontaktních plateb. Přesto se v praxi ukazuje, že dostupnost technologií nestačí. Problém není v nabídce, ale v ochotě ji využít.
Odmítání bezhotovostních plateb v době, kdy jsou terminály zdarma na rok, není vždy známkou šedé ekonomiky. Často jde o kombinaci technických, provozních a lidských faktorů. Přesto by stát měl kromě propagace řešit i to, proč část podnikatelů zůstává mimo digitální systém.
Zdroje: Seznam Medium, Ministerstvo průmyslu a obchodu a ČT24
18. 10. 2025
Inspirace
12. 8. 2025
